Capitulation 14. / High Notion

30. června 2017 v 9:38 | Weany |  Capitulation
Dorazila jsem ke klubu. Vůbec jsem nevěděla, že High Notion je především luxusní hotel a jeho součástní je i noční klub. Nikdy jsem v této části L.A. nebyla a opravdu by mě zajímalo, jak se v noci dostanu domů, když jsem sem jela 40 minut autobusem a ty v noci nejezdí. No, uvidíme.
Šla jsem ke vchodu a (nečekaně) tam stál sekuriťák. Vlastně mě vůbec nepřekvapuje, že je ta párty soukromá. Řekla jsem mu své jméno a on si mě odškrtl na seznamu. Pak mi nalepil kolem zápěstí poznávací proužek a pustil mě dovnitř.
Ještě než jsem se vůbec stačila vevnitř nadechnout, už vedle mě sál Georg.
"Hey, May!" usmál se. "Can you see that rhyme in it?"
Zasmála jsem se: "Yeah, you may be as good poet as a bass player."
"You bet," kývl s úsměvem. Bylo fajn ho zase vidět, a ještě k tomu s úsměvem. "Come on, let's get a little drunk before Tom takes care of you," mrkl na mě a táhl mě směrem k baru.
Tělem mi proběhla vlna vzrušení: "What do you mean Tom takes care of me?"
"I mean exactly what I said," řekl Georg a potutelně se usmál.
Vydechla jsem. Radši už jsem se nevyptávala.
Začala jsem být šíleně nervózní. A byla to ta nekrásnější nervozita, co jsem kdy zažila. Věděla jsem, že už za pát minut se tu Tom někde objeví. Ujišťovala jsem sama sebe, že vypadám dostatečně dobře.
Zatímco jsem následova Georga k baru, rozhlížela jsem se unešeně kolem. Tohle bylo o něčem jiným, než párty na které jsem byla s Tokio Hotel minule. Ta úroveň byla dnes o dost výš. Tohle byl opravdu luxusní a hodně prostorný klub. Bylo to fakt působivý. Myslím, že takových 150 lidí tu bylo určitě, přičemž jsem některé tváře poznávala z minula, dokonce jsem zahlédla i Tracy, které se posledně dost nepěkně opila. Trochu jsem si připadala jako bych sem se svou průměrnosti ani nepařila, ale v zápětí jsem to hodila za hlavu a úžívala si tu dokonalou skutečnost, že jsem byla pozvaná na soukromou luxusní párty Tokio Hotel.
Po cestě jsme potkali Gustava, kterého jsem taky moc ráda viděla. Měl někam namířeno, takže s námi na panáka nepokračoval. Stejně vypadal, že už jich měl poměrně dost.
Došli jsme k baru.
"So, name yours!" koukl na mě Georg. Měli tam naprosto všechny druhy alkoholu. Nakonec jsem si dala starou dobrou klasiku - Finskou vodku s jahodovým džusem a ledem. Georg si dal Cuba Libre.
"Do you always make private parties?" zeptala jsem se Georga.
"Not always, but... mostly."
"Why?" zeptala jsem se.
Georg se zasmál.
"Ok, that was kinda stupid question," uchcechtla jsem se. "I forgot my friends are famous celebrities."
"Of course this is also a reason, but we do that mostly because it's comfortable," usmál se Georg.
"Oh yeah, I got it," kývla jsem. "I would also get used to this quickly."
"Money are heavily addictive. And it's not good for anyone," podotkl Georg.
"Interesting that you say it," prohodila jsem podiveně.
"Hey! Do not make me a snob!" smál se Georg. "I am an ordinary human just like you."
Pousmála jsem se: "I know."
Bavilo se mi s Georgem skvělě. Byl děsně milej a celá ta konverzace s ním byla strašně přirozená a uvolněná. I když jsem byla stále nervózní z Toma, který se o mě měl přijít co nevidět "postarat", jak řekl Georg. Co bude mít asi na sobě? Doufám, že bude navoněněj zas tou úžasnou voňavkou...
Koukla jsem se kolem. Nikde jsem ho neviděla. Neviděla jsem nikde ani Billa. Dost mě znervózňovalo i to, že s ním nejspíš budu muset konečně vyřešit, co mezi sebou máme.
"Don't be nervous," mrkl na mě Georg a tím mě vytrhl z myšlenek. "There's no reason why, trust me," dodal a s úsměvem se napil.
Oh, Georgu, ty jsi snad někdy byl obětí nevyzpytatelných her obou dvojčat Kaulitzových? ptala jsem se ho v duchu, přitom mi ale docházelo jak moc vzrušující to je.
"I wish you were right," zasmála jsem se.
"Want a cigarette?" vytáhl z kapsy červenou krabičku značky Marlboro. "Or you take it only from Tom?" zasmál se.
Z jeho poznámky jsem pochopila, že Georg moc dobře ví, jak jsem z Toma hotová. Cítila jsem, jak se červenám. Naštěstí to tady nebylo v tom šeru tolik vidět.
"No, I take it from all the Tokio Hotel members," odpověděla jsem pohotově a vzala si od něj cigaretu.
"Fine," smál se Georg a připálil mi a poté i sobě. "Hope you won't complain we have spoiled you," dodal s úsměvem.
"Be sure I would rather flaunt with it," ujistila jsem Georga se smíchem.
"HEY!" ozvalo se hned zamnou tak pronilavě a náhle, že jsem leknutím vyjekla.


Otočila jsem se s naprostou jistotou, že tam stojí Tom.
Vedle Gustava, který usrkával ze svého piva, stál Tom a smál se mojí reakci.
"Tom, you rascal!" šťouchla jsem ho, protože moc dobře ví, jak jsem lekavá.
"Oh come on, you're not frightened, are you?" dobíral si mě hned.
"I wouldn't be frightened if you didn't look so scary!" vrátila jsem mu jeho provokaci spokojeně.
"Thanks, I've tried!" chvástal se s humorem.
Samozřejmě že vypadal fantasticky. Strašně mu to slušelo a já jsem cítila jak mi při pohledu na něj divoce tluče srdce. Je konečně tady. Přišel.
"Unsuccessfully," dodal Gustav.
Tom se na něj důležitě podíval: "Enviousness is not a good thing, Gustav."
Všichni jsme se zasmáli.
Tom se otočil ke mě a s okouzlujícím úsměvem řekl: "Welcome," a vroucně mě objal. To bylo to poslední, co bych od něj čekala. Naprosto přirozeně jsem ale hned i já svoje ruce omotala kolem něj. Pohltila mě jeho okouzlující vůně a já jsem myslela, že se mi z toho podlomí kolena. Přitisknutá k jeho tělu se srdcem bijícím jak o závod, cítila jsem v něm vášnivý plamen, který spaloval pomalu i mě. Najednou mě svýma silnýma rukama vzal a na vteřinu zlehka pozvedl.
"You're light as a feather," pousmál se.
"Well, I would say it feels like that just because of your muscles," řekla jsem a až poté jsem si uvědomila, jak posedle to asi muselo znít. Georg a Gustav se mlčky usmívali. Co si tak asi ti dva myslí?
"Oh yeah, thank you for reminding me my perfection!" mrkl na mě Tom.
"Of course you do," kývla jsem.
"Georg, I'm exchanging Gustav for Mabel, you agree?" postavil Tom Georga před hotovou věc.
Já jsem se neubránila smíchu.
"Do I have any other choice?" zeptal se Georg.
"I've always known you're not stupid!" poplácal ho Tom z legrace po zádech. "See ya!"
Pak se otočil ke mně: "Come on, lady, I'll take care of you."
Jen co jsme se vzdálili dost daleko, aby nás kluci neslyšeli, Tom se začal ptát: "Do you like this club?"
"Yeah, but honestly, I haven't seen much from it yet,"
"I'll show you, it's amazing," řekl Tom s úsměvem. "But first I'll provide you with some drink."
Mezitím zdravil a kýval na všechny lidi okolo a mně dělalo fakt dobře jít přitom po jeho boku. Ještě když jsem viděla, jak si mě přitom hlídá, jestli jsem se mu náhodou neztratila v davu. U druhého baru mi Tom koupil to samé, co Georg. Rozhodla jsem se moc ten alkohol nemíchat, nedělá to dobrotu. Tom měl pivo.
"Here you are!" podal mi vodku s džusem. "Tell me, how are you? Glad to see ya again,"
"I'm great! I'm really glad I'm here," usmála jsem se, protože mi bylo fakt skvělě. "What about you? You look like you are in a really good mood today!" podotkla jsem, protože na něm bylo vidět, že má dnes opravdu dobrou náladu, kterou si nehodlal nikým a ničím pokazit. Jen rozdával pozitivní energii.
"Yeah, I am," usmál se Tom.
Ukázal mi celý klub, který měl přízemí a nad ním ještě jedno patro. Mezitím zdravil a kýval na všechny lidi okolo a mně dělalo fakt dobře jít přitom po jeho boku. Ještě když jsem viděla, jak si mě přitom hlídá, jestli jsem se mu náhodou neztratila v davu. Fakt bylo, že se po něm dívaly téměř všechny holky.
Vrtalo mi hlavou, kde je Bill. Nikde jsem ho neviděla.
"Where's Bill actually?" musela jsem se zeptat. Věděla jsem, že to Tom bude vědět.
"He had some work to do. I think he'll be back here in a while," pousmál se Tom. "You miss him?" rýpl do mě.
Zamyslela jsem se a došlo mi, že mi přítomnost jeho jedinečné osobnosti opravdu chybí.
"Yes actually," kývla jsem nakonec.
"I understand you. I miss him too," přiznal Tom s lehkým humorem, kterým narážel na skutečnost, jak moc jsou na sobě jako jednovaječná dvojčata závislí. Pousmála jsem se s trochou hořkosti.
"Of course I know there are some things to be explained between you and Bill," řekl Tom vážněji. "But trust me, he'll find you and talk to you today," řekl a dál se k tomu už nevracel.
Řekl mi o focení a rozhovoru, který v tomhle hotelu dnes měli. Zdálo se, že si to docela užil. Byla jsem ráda, že mi o tom povídá, ráda jsem ho poslouchala, když mluvil o své kariéře.
Tom mi ochotně všechno v klubu ukázal. Byly tam dohromady 4 parkety - na dvou hráli DJové, na zbylých dvou živé kapely. Něchybělo 6 obřích barů a tři klidnějších místnosti s pohodlným posezením u drinků a cigaret. Nakonec jsme si na jednu ze sedaček sedli a vyprávěli si navzájem vtipné historky, co se nám staly na pařbách.
"I love your blue outfit today," řekl Tom zničehonic s úsměvem a pohledem upřeným na mé oblečení. Ještě než jsem stihla poděkovat, dodal: "And your hair," a podíval se na mé blonďaté kadeře.
"Thank you," pousmála jsem se.
"You look amost as perfect as me today," dodal.
Začali jsme se smát.
"No, my hair are better," řekla jsem sebejistě s jistou nadsázkou.
"Why do you think I keep them in a bun all the time? Because with my hair down I give off too much perfection, that not everyone may handle it," smál se Tom důležitě.
Představila jsem si ho s rozpuštěnými vlasy. Jeho husté tmavé vlny mě přiváděly (a můj mozek) k šílenství. Bylo to nejspíš ta nejvíc sexy věc, kterou si můj mozek kdy dokázal představit. Zachvěla jsem se a došlo mi, že i když Tom vtipkuje, má vlastně pravdu.
Najednou se ke mně naklonil: "Can you see that fat boy with the dirty hair?" pošeptal mi. Byl tak blízko. Cítila jsem, jak se celá třesu vzrušením. Podívala jsem se na onoho kluka a kývla jsem.
"You have to hide me from him, because he follows me all the time. And I can't handle his annoying voice," šeptal mi Tom.
Otočila jsem se na něj se smíchem: "Why is he following you? What did you do to him? Cofess!"
"Nothing, just..." pokrčil Tom rameny s letmým poúsměvem, ale v jeho tváři jsem viděla, že pěkně kecá.
"Just what?" naléhala jsem. Věděla jsem, že to bude nějaká blbost, ale bavil mě způsob, kterým se mě snažil rozesmát.
"He just wants to take pictures of me," pošeptal mi Tom.
"And where's the problem?" zeptala jsem se trochu nechápavě, vzhledem k tomu, že se Tom nejspíš fotí docela rád.
"Naked pictures," dodal.
Začala jsem se smát: "I thought you love to exhibit your perfect body."
"Yeah, but you have to deserve this honor," řekl majestátně se smíchem.
"Babbler," prohodila jsem se smíchem. Věděla jsem, že toho namluví spoustu a určitě to všechno není pravda.
"I'm not kidding," řekl na svou obranu, ale smích nezadržel. "Oh dear, no. Come off it!" Tom protočil zoufale panenky a svůj obličej nechal téměř vplout do mých vlasů, aby se schoval. Nechápala jsem, co se děje, ale chvilku jsem nebyla schopná vnímat nic jiného, než Toma, který se topí v mých vlnách a svým dechem na mém krku mě přivádí k šílenství. Byla jsem si zcela jistá, že si užíval tu vůni po mém citrusovém šamponu.
"He's coming. He saw me! You have to hide me!" šeptal mi nervózně do ucha a já jsem se smála. Bylo to legrační. Ten kluk opravdu šel k nám a zdál se být fakt divnej.
"Hello Tommy, my old friend, do you have a minute for me?" zeptal se se směšně dětským přízvukem a neuměl správně vyslovovat R. Měla jsem co dělat abych se nezasmála.
"No, I'm busy," odpověděl neochotně Tom.
"You just put this off and we do that really fast, I promise," pokračoval ten týpek a bylo to opravdu úchylné. Vyvalila jsem oči a pootočila jsem se, abych se mu nesmála neslušně přímo do obličeje.
"Out of the question, Larry," kroutil hlavou Tom. "Can't you see this lady? He asked me for photos first, you should respect it," dodal a snažil se předstírat, že ho to mrzí. Vší silou jsem zadržovala smích a jen jsem přikyvovala.
"That's not fair," zamračil se Larry.
Tom vstal a chytil ho kolem ramen: "I'm sorry, but first come first served," řekl. "Why don't you go and get some good drink?" vryzil mu do ruky peníze a poslal ho k baru.
"Well," pípla jsem a vyprskla smíchy.
Tom se začal smát taky.
"Who the hell is that creepy guy?" zeptala jsem se.
"You remember Tracy? It's her cousin."
"Why do you invite him if he's so annoying and wierd?"
"We don't. He invites himself," podotkl s úsměvem Tom. "Previously, it bothered me very much. But now... I'm just laughing."
"better to get out of here,"
Šli jsme zpět do víru lidí. Tom mě představil pár svým kamarádům. Byli to fakt moc fajn lidi, se kterýma se dalo bavit úplně o všem. Hned mě mezi sebe přijali a já jsem se mezi nima brzo začala cítit jako mezi svýma. Pili jsme, pařili a skvěle se bavili. Obklopená tolika lidmi jsem si pomalu ani neuvědomovala, že Tom pořád někam odbíhal a řešil něco. Ale co to kecám, jasně že jsem si to uvědomovala! A to naprosto jasně.
"Is Tom still so busy?" zeptala jsem se Felicity, jedné z Tomových známých.
"Yeah, he's really responsible person. He just manages everything, he needs everything perfect. I kinda admire it, must be quite exhausting," řekla mi.
"Well, yeah. I agree," kývla jsem.
"How did you meet?" zeptala se mě dychtivě.
"You mean with Tom?" ujistila jsem se.
Felicity kývla.
Při vzpomínce na naše první setkání jsem se pousmála.
"I hit him in front of the coffee stand," řekla jsem trochu zasněně a vybavila jsem si onu vzpomínku.
"Because you wanted to start a conversation..." pobídla mě k pokračování.
"No, it was an accident," opravila jsem ji. "Then he started to talk to me, actually."
Felicity se zatvářila trochu překvapěně a v zápětí se její pohled změnil v nevěřícný: "This doesn't sound like Tom's usual behavior at all."
"Why not?" zajímalo mě co tím myslí.
"He never starts the conversation first. He doesn't need to. The girls always start."
Tímhle mě docela zaskočila: "Wierd," pípla jsem jen. Popravdě jsem nevěděla, co si o tom myslet. "How did you meet him?" zeptala jsem se.
"I saw him in the shopping center and he smiled at me. So... I came to him and talked to him and..." řekla neochotně.
"...and you became friends," zkusila jsem ji doplnit, i když jsem tušila, že mezi nimi bylo něco jiného.
"It's not a frindship. It is... Some kind od aquitanceship," řekla mi Felicity věcně.
Chvíli bylo docela vážné ticho. Pak ho Felicity přerušila. Byla jsem jako na jehlách, co z ní vypadne.
"You know, he slept almost with every girl in this club. Few heavenly nights and then he just vanish. Player. Anyone shouldn't take Tom seriousely in this things. But it's no wonder, just look at him, he has everything man needs to seduce every girl in the world. He's perfect," řekla Felicity smířeně a kývla hlavou směrem k Tomovi, který se pár metrů od nás bavil s klukama a jeho mohutné charisma sršelo až k nám.
Bylo na ní vidět, že se nemůže přenést přes to, že si s ní Tom užil a pak se na ni vykašlal.
Upřímně se mi to taky neposlouchalo zrovna lehce, ale chtěla jsem to vědět. Chtěla jsem vědět všechno.
"I thought he was dating Ria for quite a long time," prohodila jsem.
Felicity se zasmála.
"You naive girl! Don't you think he was faithful to her, do you?" řekla s jistotou.
Pokrčila jsem rameny. Asi měla pravdu, pamatuju si, že mi něco podobného říkal kdysi i Bill. Vůbec mi ta Tomova racionální povaha nejde dohromady s jeho aférama. Nakrčila jsem nevědomě čelo.
Najednou jsem měla pocit, že je mi Tom nějak vzdálený. Nenápadně jsem na něj z povzdálí koukala. Motalo se kolem něj spoustu lidí. Hlavně holky. Ty na něm mohly oči nechat a nepochybně do něj hustily sračky a čekaly, že ho tím nějak zaujmou. Je vážně oblíbenej a já jsem cítila, že to ve mně začíná trochu vřít. Ale notak May, snad nežárlíš! kárala jsem se v duchu. Na to je trochu brzo, když s ním nic nemáš!
Přemýšlela jsem, co bude dál. Řekla jsem si, že nebudu jak ty holky a radši se budu bavit s jinýma lidma tady, než abych za Tomem dolízala. To nemám v povaze a je mi to opravdu proti srsti. Když bude chtít, přijde sám.
Šla jsem na záchod a trochu se upravila. Pak jsem vyšla ven a zavřela za sebou slušně dveře. Když jsem otočila, málem jsem vrazila do člověka, který stál přímo přede mnou a byl vyděšený asi tak stejně jako já. Pohltila mě ta známá intenzivní osobitá vůně. Stál tam Bill. Pár vteřin jsme si jen hleděli do očí, neschopni slova. V tu chvíli se mě zmocnilo úplné zatmění, kdy jediné, co jsem vnímala bylo to, jak je krásný.


Celá roztřesená jsem čekala, až to ticho (samozřejmě úplné ticho tam nebylo, hrála hudba) přeruší, protože mi bylo jasné, že já sama to nedokážu.
"Hi," řekl najednou a nespouštěl ze mě oči.
"Hello," odpověděla jsem.
"Can we talk?" zeptal se měkce a mně bylo jasné, co budeme řešit.
Kývla jsem.
"So come on," pobídl mě laskavě a šli jsme si promluvit do soukromí.
Zastavili jsme se v nejklidnějším koutku klubu.
"How do you feel?" zeptal se mě citlivě.
"Good. And it's mainly thanks to your brother," neudržela jsem to v sobě. Okamžitě mi došlo, že by si to Bill mohl vyložit jinak, než jsem to myslela. Naštěstí to ale pochopil tak, že jsem Tomovi vděčná, že mě pozval na párty. Oddychla jsem si.
BIll nakrčil lítostně obočí.
"May," začal. "I owe you a huge apologize for my behaviour. I'm thinking about it all the time and feel really ashamed and terrible about it. Could you please forgive me?"
Kývla jsem.
"I want you to know that I really love you," vysoukal ze sebe Bill měkce.
Cítila jsem jako když mě bodá do srdce. Slzy jsem měla na krajíčku, prala jsem se sama se sebou abych nezačala brečet. Milovala jsem ho, ale věděla jsem, že pro nás oba bude nejlepší, když budeme jen přátelé. Jednou mi ublížil, udělal by to znova.
Bill byl tak křehká osoba, že jsem ani nevěděla jak začít, abych ho nezlomila.
Nabrala jsem dech a opravdu mě bolelo, co jsem mu teď musela říct:
"I love you too. But we can't be together and you know that. You should find what you really want, make your life priorities, because that's something you have not solved yet. I'm not angry with you because of that. I'd be happy if we could stay friends."
Viděla jsem na Billovi, že ho moje slova raňují stejně, jako mě samotnou, když jsem je vyslovovala.
"That's for sure," kývl. "Thank you."
"For what?"
"For opening my eyes to see clearly," pousmál se.
Úsměv jsem mu opětovala.
Z povzdálí na Billa volal nějaký kluk. Zřejmě chtěl, aby za ním Bill šel. Bill jeho volání nedbal a stále se na mě jen díval.
"Someone needs you," informovala jsem Billa a kývla hlavou směrem k tomu klukovi. Pousmála jsem se a otočila se k odchodu.
"May," oslovil mě ještě Bill. Otočila jsem se zpět k jeho nádherným a taky utrápeným očím.
"I'm sorry I wasn't the ideal person you expected me to be," řekl mi se slzami v očích a hlas se mu přitom lámal.
Po těle mi přeběhl mráz. V hlavě se mi objevily v jasných barvách vzpomínky na časy, kdy jsem Billa ještě neznala, ale přesto jsem ho neuvěřitelně milovala.
"Never mind," špitla jsem a snažila se být silná. "See ya."
"See you later," věnoval mi Bill letmý poúsměv.
S bolavým srdcem jsem odešla.
Nádech. Výdech. Musím se napít! Zamířila jsem k nejbližšímu baru a dala si s barmanem panáka. Byl moc hezkej mimochodem.


Šla jsem najít někoho známýho a najednou jsem uviděla Toma kousek ode mě. Stál zády. Zrovna si bral od barmana pivo. Přeběhl mi mráz po zádech. Přemýšlela jsem, jestli za ním mám jít.
Nežjsem se stihla rozmyslet, přicupitala k němu nějaká holka. Schovala jsem se za sloup a pokukovala jsem po nich.
Ta holka byla strašně pěkná. Mohlo jí být tak 25 let. Byla vysoká, štíhlá a její vnady byly nepřehlédnutelné.Měla dlouhé tmavě hnědé vlasy, které zjemňovaly její ostré, ale perfektně tvarované rysy v obličeji. Její tmavé oči a plné rty neúnavně Toma sváděly.
"Tomi, it's been a long time we've seen each other lately. I missed you so much,"
"I'm sorry to hear that, Jessica," řekl jí Tom bez nijak zvláštního zájmu.
"Jessica?" zopakovala trochu zklamaně a překvapeně zároveň.
Tom se trochu zarazil.
Bože, snad si nespletl její jméno s nějakou jinou se kterou spal, prolítlo mi hlavou a měla jsem co dělat, abych se nezasmála nahlas. Alkohol už nejspíš začal trochu působit.
"Don't you wanna tell me you're not Jessica?" uchechtl se s jistou nadřazenosti Tom a napil se piva. Vypadal, že ho ani nezajímá, co mu na to ta kráska řekne.
Aha, takže si ji pamatuje, zamyslela jsem se. Ještě aby ne, když je tak dokonalá... Cítila jsem, jak se mi do hlavy vtírá malinkatá žárlivost.
"I am, but... You used to call me Jessy, your lovely Jessy," řekla svůdně Jess a nakrucovala se před Tomem.
Tom se ironicky pousmál: "And where's the point?"
"The point is you just adore me, just remember. You know we were perfect together. I know you want me," mrkala Jess svými dlouhými hustými (a taky dost pravděpodobně nalepenými) řasami.
"So you know it?" pozvedl Tom s pohrdavým úsměvem obočí. "Interesting that I don't."
"I'll show you," kývla Jess. "Come on, Tom. Let's do it here, in this hotel. In your room," chytila ho vzrušeně za ruku.
Tom se smíhem zakroutil hlavou: "Nay," řekl a vytrhl se z jejího sevření.


"You said 'nay'?" zopakovala nevěřícně Jess.
"Yes," řekl vážně Tom. "I said 'nay' and I've said it to you a least milion times already, Jess. It's long gone. Go and have fun and leave me alone," řekl jí Tom s ledovým výrazem se tváři. "Bye," mrkl na ni a odešel do davu.
No, vydechla jsem. Docela hustě ji odpálkoval.
Všimla jsem si Georga, který zrovna procházel. Chytila jsem ho za rukáv: "Hey, are you going to have a cigarette?"
"Sure," usmál se. "You going with me?"
Nadšeně jsem kývla. Vylezli jsmena terasu a Georg mi nabídl cigaretu.
"You have fun?" zeptal se mě a připálil mi.
"Yeah, absolutely," usmála jsem se. "Gerog, can I have a question?"
"Sure," pousmál se a potáhl si z cigarety.
"Did Tom really had so many girls in bed?"
Georg se potutelně pousmál: "What do you mean 'so many'?"
"You know what I mean. As many as people think."
"Well I dunno how many it was exactly, but I guess it must be a big number. Why?"
"It just...came to my mind somehow," zapírala jsem a pokrčila rameny.
"You also subject to his charm?" rýpal do mě Georg.
"No no no," vypadlo ze mě hned. "Not yet," polkla jsem nervózně a doufala, že to Geo neslyšel.
On se začal usmívat a já mně bylo jasné, že to slyšel.
...
Když jsme dokouřili, poděkovala jsem Geogrovi za cigaretu i konverzaci a poslala jsem ho dovnitř. Chtěla jsem se ještě trochu nadýchat čerstvého nočního vzduchu. Chvíli jsem tam jen tak stála a přemýšlela nad tím, co mi řekl Georg.
Najednou mě z myšlenet vytrhl nějakej kluk: "Hey, baby! I like you very much," řekl zvesela.
Byl mi povědomý, myslím, že jsem ho uvnitř už párkrát zaregistrovala. Byl docela hezkej,ale vypadal jako šíleně namachrovanej frája a navíc jsem na kluky teď neměla ani pomyšlení. Teda... na jednoho ano.
"It really pleases me. But could you please leave me alone now?" pousmála jsem se zdvořile.
"What? What are you talking about?" začal na mě sahat. "I know you want me."
"I do not want you," odstoupia jsem od něj znechuceně.
"You do!" zvýšil hlas a znovu mě omotal rukama.
"Stop touching me!" zařvala jsem na něj. Jeho sevření bylo ale příliš silné a já jsem se nemohla vymanit. Začínala jsem panikařit.
"I'm gonna fuck you whether you like it or not!" zatřásl se mnou.
Tohle je konec, pomyslela jsem si plná strachu a čiré beznaděje.
 

Capitulation 13. / Towards the Desperation

4. června 2017 v 18:47 | Weany |  Capitulation
Návrat do reality byl krutý - tvrdý dopad na zem.
Dostala jsem výprask, že jsem se neukázala celou noc. Táta mě zfackoval a ani on, ani Debbi se semnou nebavili. Akorát mi hodili na krk Dannyho. Mně to ale nevadilo. Bylo mi to jedno.
Zavřela se v pokoji.
Tak, May, a jsi ti zase sama. Seděla jsem bezeslova na posteli a koukala do prázdna. Jediné, co mě v tu chvíli drželo nad vodou, byla Tomova poslední věta, že doufá, že mě brzy uvidí. Zavřela jsem oči a viděla ho. Jeho nádherněj úsměv a ty oči. Nevěděla jsem, co mám dělat. Cítila jsem, jak mi po tváři stékají slzy.
"Ale no tak! Přestaň ty sračko!" nadávala jsem si. Otřela jsem si slzy a zhluboka dýchala.
Vážně jsem je milovala. Oba dva. Nevěděla jsem, co přijde. Ale něco uvnitř mě mi říkalo, že tohle není konec.
...
Dny ubíhaly a Bill stále nevěděl, co má dělat. Byl úplně mimo. Na veškerých rozhovorech, foceních a i doma. Tomovi neustále říkal, že je v pohodě, snažil se i tak vypadat, ale Tomovi bylo jasné, že to nezvládá. Věčně seděl ve svém pokoji a díval se z okna.
Tom se na něj nemohl koukat. Strašně mu chtěl pomoct, nesnesl když jeho bratr trpí, trpěl tím i on sám. Bill skoro nemluvil a Tom mu neviděl do hlavy. Nevěděl o čem pořád přemýšlí, mohl jen podvědomě tušit. Zkoušel s ním mlvit. Už mockrát, ale Bill nechtěl. Tom nemohl nic dělat. Tohle je jen a jen na Billovi samotném.
Tom nakoukl do Billova pokoje: "Bill, what about some fast food dinner outside? I'm hungry," narvhl.
Bill chvilku jen tiše usrkával ze své kávy.


"So?" řekl trpělivě Tom.
"No, I'm not hungry," odpověděl nakonec Bill. "And I'm going to Kate in a while."
Tom nakrčil obočí. Vůbec se mu nelíbilo, jak se Bill chová a snad poprvé v životě nedokázal pochopit způsob jeho myšlení. Když se teda trápí kvůli May, do které byl a nejšpíš stále je zamilovaný, proč pořád jezdí za tou jeho blbkou Kate? Proč je furt s ní? Proč se May neomluví? Tom to nechápal. Měl sto chutí mu to říct, ale věděl, že by to němělo cenu. Akorát by se poštěkali jako psi.
"Do what you want," procedil Tom mezi zuby. "I'm going to a studio."
Bill mu na to nic neřekl. Tom odešel z pokoje a cítil, jak se ho zmocňuje opravdu mizerná nálada.
"I have such a stupid brother," řekl si sám pro sebe. V chodbě se zastavil. Poočku se podíval na Billův telefon položený na poličce. Chvíli tam stál a váhal. V jeho výrazu bylo vidět, jak se v něm pere hrdost a čestnost s vlastní sobeckou touhou. Tom se ohlédl k Billovu pokoji. Vzduch byl čistý. Poklepal na Billův telefon a zadal PIN. Bill mu svůj PIN nikdy neřekl, ale Tomův první tip byl správný. Klikl na kolonku kontaktů, podle jména si vyhledal číslo. Znovu se nervózně podíval k Billovu pokoji. Vytáhl svůj telefon a přepsal si do něj vyhledané číslo. Pracoval šikovně a rychle. Znovu uzamkl Billův mobil, svůj strčil do kapsy a začal se obouvat.
"Bye," houkl na Billa, vzal si rychle z věšáku klíče od auta a zmizel ve dveřích.
"God, I'm really a bitch," zhluboka se nadechl a vydechl. "You're gonna burn in hell for this, Tom," přiznal si provinile po cestě k autu. Pak si ale neodpustil drobný radostný úsměv z toho, co se mu povedlo.
Meanwhile:
Byl to už čtvrtý den, co jsem o nikom z Tokio Hotel neslyšela. Začínalo mi být jasné, že mají opravdu svůj život a já svůj. Pořád jsem nebyla schopná se přes to přenést, i když jsem tak moc chtěla. Snažila jsem si trochu vyčistit hlavu a radši se soustředit na sebe.
Zrovna jsem si v pokoj četla, když mi zapípal mobil. Strunula jsem a zatajila dech. Podívala jsem se na telefon. Zahodila jsem knížku, vyletěla z postele a skočila po mobilu. Srdce mi bilo jako o život. Otevřela jsem zprávy. Neznámé číslo. Bože. Vydechla jsem. Ve zprávě stálo: Guess who is this mistery man?
Byl to Tom. Věděla jsem to. Byla jsem si jistá na sto tisíc procent. Polil mě pocit šíleného štěstí. Lehla jsem si do postele a smála se. Jako bych si vzala nějakou drogu a dostala se do extáze. Chtělo se mi křičet raodostí a skákat. Ale krotila jsem se, protože mi bylo jasné, že bych vzbudila Dannyho.
Trochu jsem se uklidnila a hned odepsala: Must be that perfect boy from my dreams.
Odpověd na sebe nenechala dlouho čekat. Ani ne za minutu mi mobil znovu pípal: Congrats! U guessted it! Thats me - that fabulous Tom.
Jeho zpráva mě rozesmála. Zkusila jsem ho trochu poškádlit: Oh its just you...
Tom obratem odpověděl: Dont be rude! For ur temerity towards the beauty king, you must come to High Notion Club at 9pm tomorrow and party with me and my friends till ur high totally.
Pousmála jsem se: I am glad to accept your offer!
Po tom, co jsem dostala Tomovu další zprávu: Cool! see ya! jsem vyházela celou skříň a začala vybírat oblečení na zítřek. Bylo mi jedno, že mám zaracha. Nějak to prostě udělám. Musím je vidět. Najednou mi došlo, že tam bezpochyby bude taky Bill. Přepadla mě trochu smutná nálada a obavy z toho, jak to bude probíhat. Ví vůbec, že tam budu? Že mě Tom pozval? honilo se mi hlavou. Bože můj, jestli tam bude s tou svojí Kate, tak se asi pozvracím do prvního rohu, kterej uvidím. Vydechla jsem. No, snad to nebude tak strašný. Ale nemůžu před ním utíkat. Naštval a zklamal mě, ale vyhýbáním se mu nic nevyřeším. Co se má stát, stane se.
...
Meanwhile:
Bill dorazil za Kate. Jen co vstoupil dovnitř, začala na něco horlivě sypat, jak úžasný měla díky Billově nacucané kreditní kartě den. Bill se ani nesnažit tvářit, že ho to zajímá.
"What are we having for dinner?" zeptal se unaveně.
"You're going to buy a pizza for us," oznámila mu Kate s úsměvem.
Bill nakrčil obočí: "You invited me for a dinner. I thought you've cooked something!" zvedl hlas zklamaně.
"Calm down, please," zavelela Kate nasupeně s učitelským výrazem. "And go buy the pizza! I'm hungry,"
BIll jen zakroutil hlavou a zamířil zpět ke dveřím: "I'll be back soon,"
Když se Bill vrátil s pizzou a společně se navečeřeli, Kate šla do sprchy. Bill si lehnul do postele a jediné na co myslel bylo, jestli se ho Kate zeptá, jak se má on. I když v hloubi duše věděl, že to neudělá, nepřestával si nalhávat, že ho miluje, jen je toho na ni moc.
Když Kate vklouzla do postele za Billem, hned to na něj začala zkoušet. Sex byl v tuhle chvíli snad to poslední, na co měl Bill náladu. Pak mu ale prolétlo hlavou, že si zas třeba bude s Kate bližší a ona mu porozumí. Začal tedy její dotyky opětovat.
...
Hned po sexu Kate usnula. Bill nemohl. Cítil se ještě hůř, než předtím. Úplně se ho zmocňovalo zoufalství. Myslel na May a na to, jak se k ní zachoval. Hlavou se mu honilo, že by si za to nejradši pronal hlavou kulku. And yet I'm lying here naked with a girl who doesn't care about me at all, říkal si v duchu. Why am I so stupid? God, help me. Nevěděl, co má dělat.


Next day (20:00):
Nemohla jsem se dnešního večera dočkat. Štěstěna se nade mnou dnes opravdu nečekaně slitovala, a já se jí za to nepřestanu klanět do smrti, protože mi táta a Debbi ráno oznámili, že jedou i s Dannym na víkend k Debbiiným rodičům. A jelikož mám zaracha, zamkli mě tady. Bohužel ale neví, že mi nedělá vůbec žádnej problém vylézt oknem a to dnes taky udělám. Je osm hodin, jsem sama doma - nejvyšší čas se začít chystat. Pustila jsem si rádio a dala jsem se do toho.
Nejdřív jsem se osprchovala a zatímco mi schly vlasy, nalakovala jsem si nehty stříbrným lakem. Pečlivě jsem se namalovala a na svých rovných světlých vlasech jsem kulmou vytvořila volné lokny, které jsem zafixovala tužidlem.
Oblečení jsem sladila do modra:


Proč? Protože mám modrou ráda...
...A taky Tom ji má rád.
Ještě jsem se navoněla a mohla jsem vyrazit.
Meanwhile:
Tokio Hotel měli v hotelu High Notion na dnešek naplánovaný rozhovor a focení. Všechno proběhlo bez problémů. Teda pokud vynecháme Billův katastrofální stav. Tom tušil, že něco přijde a Bill to dřív nebo později v sobě všechno neudrží.
Dole v klubu už se párty dostávala do plného proudu. Byli už se podívat, jak to tam vypadá a pak si šli sednout nahoru do hotelu, do obýváku pro hosty a odpočívali u piva, ještě než se úplně zkaší dole v klubu.
Tom, Georg a Gustav se bavili o holkách a smáli se.
"Bill, what's wrong? You're totally out of place," prohodil Gustav, protože už ho opravdu znervózňovala Billova mentální nepřítomnost.
"Just thinking..." pípnul Bill.
"About what?"
"Gyus," začne Bill. "Tell me, do you think I love Kate?" zeptal se upřímně Bill. A věděl, že když se upřímně zeptá, dostane taky upřímnou odpověď.


Tom vstal, šel k oknu a díval se ven. Tahle otázka mu přišla až směšná. Nechtěl mu na to odpovídat. Věděl, že Bill ví, co si o Kate myslí.
Gustav s Georgem si vyměnili pohledy: "You've never loved her."
"Why am I with her then?"
Kluci mlčeli. Nechtěli Billa ranit svým názorem na Kate.
"Why do you ask us these questions?" zeptal se nakonec Gustav.
"Cause he's fallen in love with another girl," upřesnil stroze Tom s upřeným pohledem s okna.
"Wow, well, I would never guess that you become such a wild man, Bill," zažertoval Georg s překvapením. "It seems I underestimated you. Maybe you and Tom really do have something in common," chtěl odlehčit situaci.
Gustav se zasmál. Tom zíral s vážnou tváří do země a pak se donutil pousmát, ačkoli mu do smíchu nebylo.
Když kluci viděli Billův výraz, poznali, že on se asi smát nebude. Všechny je sjel pohledem a pak sklopil zrak:
"You're right," kývl. "I'm going downstairs," dodal a odešel.
Chvíli bylo ticho. Pak ho přerušil Georg:
"That's fucked up, isn't it?" řekl se značnými výčitkami svědomí. "I should have kept my mouth shut."
Po tolika letech, co se spolu znali, Georg, Tom i Gustav věděli, že Bill - i když občas neústupně řve na všechny okolo - je hodně citlivý a někdy si rýpavý humor ostatních bere moc s srdci. A to se stalo nejspíš právě teď.
"He's gonna be alright," podotkl Tom se stále stejnou strohostí a snažil se přesvědčit sám sebe, že má pravdu.
Zase bylo chvíli ticho.
"So he cheats on Kate," řekl Gustav stále ještě trochu nevěřícně, aby se ujistil.
"Yeah. I don't know if he slept with May," zakroutil Tom hlavou, ale myslel si, že ne. Teda doufal. "But there was something between them. And I think Bill would be fucked up, even if he only liked her," řekl Tom a napil se piva.
"Wait," zarazil se Gustav. "May?"
Tom kývl a znova se napil.
"Well... I would do the same," řekl Georg s úsměvem.
"Yeah, tell me about it," vydechl Tom tiše. "He's been crazy about her since the moment he first saw her. If he wasn't such a jerk he could be with her," řekl Tom neochotně a cítil, že ho bolí takové věci říkat.
Zapálil si nervózně cigaretu.
Gustav si došel pro další pivo. "He should finally kick Kate in her ass," dodal když ho otvíral.
"He should have done it a long time ago already," podotkl Tom. "I'm just not able to understand how he can withstand her!" přešel Tom ve svém rozčílení na druhou stranu místnosti. "Our fabulous Katherine," prohodil ironicky a poháhl si z cigarety. "She's even more stubborn than Bill and that's saying something. Well, that's probably why they're arguing with each other all the time. She is absolutely unbearable. I'd kill her if I could," kroutil hlavou Tom a zíral z okna.
Georg a Gustav jen bezeslova seděli a pozorovali Toma. Věděli, že ještě neskončil.
Tom se po chvíli se znechuceným výrazem otočil: "Know what?" sjel Georga a Gustava pohledem. "That bitch stays with him just because of the fuckin' money," řekl rozčileně a znovu si potáhl z cigarety.
"I wonder why he's still with her," mračil se Gustav.
"Cause he's stupid," zakroutil Tom hlavou. "You know Bill, he's a master at getting fixated to the wrong person. Gosh, he fucked up everything!"
Gustavovi začal zvonit telefon. "Sorry," vstal a odešel si ten hovor vyřídit.
Georg čekal, až se za ním zavřou dveře. Obrátil pohled znovu na Toma.
"That's not what's bothering you, does it?" řekl Georg klidně a díval se Tomovi do očí.
V Tomově výrazu bylo znát, že ho Georg zaskočil. Najednou mu bylo jasné, že své city před Georgem už neschová. Georg to ví. Chvíli se na sebe s Georgem jen dívali.
"What should I do?" zeptal se Georga Tom se značným zoufalstvím v hlase, které se snažil neúspěšně schovat.
"Tom you're the most capable and strongest person I've ever met. I can't remember any serious situation you have decided wrongly. You don't need my advices," řekl mu Georg.
Tom ho bratrsky objal. Byl mu za tohle, co mu Georg řekl, moc vděčný.
Gustav se vrátil.
"What's the time?" zeptal se Tom.
Gustav se podíval na hodinky: "20:25"
"It's so late already?" řekl překvapeně Tom.
"Yeah, let's go downstairs," řekl Georg.
"Sure, just give me a minute," řekl spěšně Tom a zamířil do koupelny. Upravil si sv§j drdol a zafixoval ho důkladně lakem na vlasy. Pak se navoněl svou nejlepší voňavkou. Pár vteřin se na sebe ještě koukal, jestli vypadá dostatečně dobře.
"Tom, it's a patry, not a fashion show," podotkl Gustav.
"You never know, " odpověděl mu na to Tom s poúsměvem.
Georg moc dobře věděl, proč to Tom tak řeší, ale radši se zdržel veškerých připomínek.
"So let's go," řekl Tom když vyšel z koupelny a zamířili dolů do klubu.
30 minutes later:
Tom šel na záchod a když procházel kolem zrcadla, došlo mu, že už vlastně hodnou chvíli neviděl Billa. Trochu zpanikařil. Na záchodě nebyl. Ani mezi známými ho nikde neviděl. Připadalo mu to divné a podezřelé.
Zamyšlěně opustil záchody a snažil se přijít na to, kde by mohl Bill být.
Šel za Georgem, který stál zrovna u baru a hustil do Gustavovi sestřenice.
"Georg, have you seen Bill recently?" zeptal s ho Tom.
"No," zakroutil hlavou Georg. "I actually haven't seen him for quite a long time. Lately it was upstairs," řekl Georg.
To Toma ani v nejmenším neuklidnilo a v kombinaci s jeho špatným pocitem ho to spíš rozrušilo ještě víc. Začal ho hledat.
Meanwhile:
Bill seděl v rohu prázdného podkrovního pokoje a v ruce držel téměř prázdnou lahev vodky. Zíral do prázdna. Oči měl opuchlé pláčem a celý se třásl. Pozvedl lahev s vodkou a dopil ji. Po tvářích mu začaly stékat proudy slz, které nebyl schopný nijak zadržel. Začal hystericky brečet. Křičel tak, že měl pocit, že mu snad hlasivky i plíce vypoví službu. Dusil se a zalykal slzami. Ale nemohl přestat. Nešlo to. Tak moc se nenáviděl.


Když Tom uslyšel křik z podkrovní místnosti, okamžitě tam běžel. Když otevřel dveře a spatřil Billa v tak hrozném stavu, vyděsil se.
"Oh my God, Bill, what are you doing here?" šel k němu.
"I'm trying to destroy myself," okřikl Bill svého starostlivého bratra.
"Are you crazy?" řekl mu Tom. "Gimme that bottle!"
"No," zakroutil Bill hlavou.
"Gimme that bottle right away! It's already empty, anyway!" zvýšil hlas Tom.
"No!" zařval na něj Bill. "Leave me alone, Tom!"
"I won't leave you alone, Bill! Look at yourself!"
"Just let me die!" vysoukal ze sebe Bill zoufale.
"What are you talking about!" krčil čelo Tom, i když přesně věděl, proč tohle Bill dělá. Bylo to hrozné, ale ještě horši bylo, že věděl, že to nejhorší teprve přijde.
"I can't take this anymore!" vzlykal Bill.
Oh yeah, here it comes, pomyslel si Tom.
"I'm such a whore! I hate myfuckingself so much! It's all completely fucked up!"
"Bill, listen to me," sklonil se k němu Tom. "Such a whore?" pousmál se, ptotože mu přišlo úsměvné, že se Bill nazývá děvkou vzhledem k tomu, kolik Tom sám vystřídal holek. "Look at me. I'm a whore," řekl Tom kajícně. Nechtěl, aby si Bill připadal tak špatně, protože věděl, že on je ve skutečnosti mnohem horší, než Bill. Vždycky ho považoval za člověka dobrosrděčného a čistého jako lilie.
"Yeah, you are. And that's it. I promised to myself I will never be such a cunt like you are. And I failed! I'm just s fucking whore like you!" křičel v afektu Bill na Toma. Všechen svůj vztek soustředil na Toma, člověka, kterému na něm záleželo ze všeho nejvíc. Ale neuvědomoval si to.
Tom se cítil, jako když ho někdo bodne do srdce. Bill mu tímhle ublížil víc, než si myslel. Oči se mu začínaly lesknout, ale snažil se to v sobě potlačit. Smutek vystřídal vztek. Měl toho dost.
"At least I can face my problems and do not hide from them flooded by alcohol like a little stupid weak shit!" zvolal Tom rozčileně na svého bratra.
"So what should I do?! What?! Tell me, mr. Know-it-all!" řval Bill zoufale.
"You should apologize to May for being such an idiot! It's your chance today, I invited her to the party,"
"Why did you do that?!" ječel Bill.
"Because I-" zakřičel Tom a najednou se zarazil. "...I invited all my friends," řekl nakonec klidněji.
"I really wonder when you became such friends..." procedil mezi zuby Bill a nesouštěl z Toma oči, které i přesto, že byly opuchlé, neztrácely na své uhrančivosti.
Tom se na něj díval stejně vážným pohledem. Měl strach, že ho Bill prohlédne. Zachoval ale chladnou hlavu a řekl: "She's a nice girl. I dunno why shouldn't I invite her. Anyway, we invited almost everyone," rozhodil rukama Tom.
"I have a headache," chytil se po chvíli ticha Bill za hlavu.
"I doesn't surprise me," podotkl Tom. "I'll take you to your room. You're going to get a nap and then you will join us at the club, ok?"
Nečekal na Billovu odpověď. Prostě mu pomohl vstát a odvedl ho do jeho hotelového pokoje. Položil ho na postel a Bill okamžitě usnul. Tom ho nechal v klidu odpočívat a zamířil dolů, na párty. Bylo na něm vidět, že se na ten večer opravdu těší.
Bill byl pro Toma vždycky na prvním místě. Tom ale věděl, že když se Bill slije, stačí mu k dostatečnému vystřízlivění hodina spánku a pak je zase v pohodě. Proto by stejně nemělo cenu tam s ním zůstat. Věděl, že až se vzbudí, přijde.
Dál už se tím nechtěl zaobírat. Teď měl v hlavě úplně jiné věci...

Capitulation 12. část / Silence before the storm

21. května 2017 v 14:56 | Weany |  Capitulation
Trochu mě tahle reakce zaskočila. Čekala jsem snad úplně všechno, ale tohle ne. Nevyznala jsem se v něm.
"Oh yeah, we should," přikývla jsem nakonec.
Tom se pousmál, ale věděla jsem, že poznal, že mě uvedl do rozpaků. Vstal a zamířil ke dveřím. Než zavřel, ještě se ke mně otočil: "I don't wanna hurt ya," řekl upřímně a díval se mi do očí. "Good night."
"Good night," vysoukala jsem ze sebe trochu nechápavě.
Tom za sebou zavřel.
Seděla jsem na poseli jako opařená. Co to mělo sakra znamenat? Co tím myslel? přemýšlela jsem.
Asi hodinu jsem nemohla usnout a v hlavě mi stále zněla Tomova poslední věta. A možná to bylo taky trochu tím, že jsem ležela v posteli v jeho voňavém oblečení a byla jsem dost nervózní z toho, že zamnou v noci přijde.
I když to bylo vůči Billovi i Tomovi dost hnusné, nemělo cenu si zapírat, že po Tomovi netoužím. Věděla jsem, že po něm toužím od prvního dne, co jsem o něm slyšela. Cítila jsem se hrozně, ale vážně mým jediným přáním v tu chvíli bylo, aby teď ležel vedle mě.
To, co mi ale řekl, mě utvrzovalo v tom, že si mě nejspíš váží až moc na to, aby se semnou vyspal při první příležitosti která se naskytne, jako to obvykle dělá. Možná věděl, že by se tím všechno jen zhoršilo.
Asi bych nad tím neměla tak přemýšlet, radši zkusím konečně usnout.
...
Morning (9:00):
Tom už byl vzhůru, oblečený a upravený. Pomalu otevřel dveře do pokoje, kde spala May. Když zjistil, že ještě klidně spí, pousmál se. Sedl si na okraj postele a chvíli se na ni koukal.
"Wake up," zašeptal.
...
Líbezný hlas mě probouzel ze spánku. Začala jsem se vrtěl a když jsem pprocitla docela a promnula si oči, uviděla jsem na své posteli sedět usmívajícího se Toma. Ten pohled byl úžasný.
"Good morning, sleeping beauty," přivítal mě do nového dne.
Kéž bych měla takový probuzení každý den, pomyslela jsem si. V zápětí jsem strnula, jelikož mi došlo, že se dívá na rozcuchanou a pomačkanou příšerku, která vypadá opravdu děsivě, dokud se ráno v koupelně trochu neupraví.
"Well hello, prince Charming, you smile like you can't see how terrible I look in the morning," podotkla jsem a promnula si oči.
Tom se zasmál: "Cause I actually don't."
Cítila jsem, jak se začínám červenat, tak jsem honem změnila téma: "What's the time?"
"Half past nine," odpověděl Tom pohotově. "I have two suggestions for you. The first one is - we can go outside to have some breakfast. Or - I can make a breakfast for you at home. I pesonally would prefer the first one, because I'm not very good at cooking and you know that. That's why you should decide for the first suggestion," zasmál se Tom, ale myslím, že když viděl, jak se tvářím, bylo mu jasný, jak se rozhodnu.
"On the contrary, Tom. That's why I have to agree with your second suggestion," mrkla jsem na něj se smíchem.
"I knew that, that's why have prepared it already."
"What a good boy!" šťouchla jsem ho do ramene nadšeně a tímhle mě strašně potěšil.
...
Dala jsem se v koupelně trochu dokupy a zamířila jsem na verandu. Byl nádherný slunečný den. Zevnitř bylo slyšet rádio, kde hrály letní popové pecky. Vyplácla jsem se na pohodlnou židli ke stolu, kde jsem měla nachystané toasty, croissanty, ovocný salát a džus. Dali jsme se do jídla. Hrnula jsem to do sebe jako bych týden nejedla. Bylo to fakt dobrý!
Koukla jsem na Toma a zjistila jsem, že vůbec nejí, jen si mě tak zajímavě s poúsměvem prohlíží.
"So what? I'm hungry!" pokrčila jsem rameny, protože mi je jasný, že mu to moje přejídání přijde vtipný.
"I'm not saying anything. I just wonder where it all goes
"Right here to this fat," ukázala jsem na svůj pupek a stehna.
"You don't have any," zasmál se Tom.
"You'd be surprised," podotkla jsem.
"I doubt," pousmál se. "How was you night?"
"Great!"
"Have you had a dream? Do you know, the dreams you dream the first night you sleep in some new place, are gonna happen?" řekl se zájmem a nalil si sklenici džusu.
Nervózně jsem polkla. V mysli se mi mihnul záblesk snu z dnešní noci. Já. Tom. Hotel. Postel. Svíčky. Růže.
Cítila jsem, že červenám.
"I had no dream, unfortunately," radši jsem zatloukala.
"Pity," řekl Tom a vytáhl z kapsy svůj mobil, který mu hlásil zprávu. Začal odepisovat a usmíval se při tom.
Uvědomila jsem si, že do toho telefonu kouká docela často. Probíhalo mi hlavou, komu asi pořád píše. Kolika holkám asi? Nebo třeba Rie?
"Lady loves are yearning for you, don't they?" rýpla jsem si.
Tom pozvedl s úsměvem obočí: "Well, me and Georg like each other very much, but we haven't become a lovers yet, as far as I know."
Začali jsme se smát.
"I see. It's been a while I've seen him last. Is he going well?"
"Of course he is, he's friend of mine."
"Oh yeah, right. I forgot," kývla jsem ironicky.
Pozorovala jsem jeho prsty bloudící po dotykové klávesnici. Do očí mu spadl pramen vlasů. Lehce si ho zastrčil za ucho a upravil si drdol. Přejel mi mráz po zádech. Uf, tohle mi nedělej, pokárala jsem Toma v duchu. Bylo to tak sexy.
Poočku ne mě koukl a přistihl mě jak si ho prohlížím. Hned jsem uhnula pohledem, ale bylo mi jasný, že jsem to nestihla zamaskovat.
"What?" pousmál se.
"Nothing. Just looking."
"Of course you do. Who wouldn't look at such a handsome boy?" prohlásil Tom se svým drobným nosánkem nahoru a pohladil se samolibě po tváři. Měla jsem sto chutí na něj skočit a mučit ho za tu jeho neustálou samochválu.
Už jen z té představy se mi zrychlil tep.
"Maybe someone who is more handsome,"
"Don't be silly, May! You know, it's impossible."
Oba jsme se smáli. Najednou Tomovi začal zvonit telefon. "I have to take this," vzal telefon: "Hi," vstal a šel se opřít o zábradlí balkonu. Potom se vrátil ke stolu.
"It was Bill," řekl stroze a podíval se na mě.
Pocítila jsem úzkost. Nevěděla jsem, co mu Tom řekl, ale na jednu věc jsem se musela zeptat, ač mi to bylo sebenepříjemější: "Did you tell him we've been together till last evening?" zeptala jsem se opatrně.
Tom zakroutil hlavou: "No. I didn't tell him anything." Chvíli se odmlčel. Napjatě jsem na něj koukala a čekala, co ještě řekne.
"He seems to be quite fucked," řekl Tom nakonec s lítostí v hlase. Jakoby s ním naprosto plně soucítil. Což je pochopitelné.
"I dunno what to say," řekla jsem, protože mě tím Tom trochu překvapil.
"You don't have to say anything, because there's nothing to say. Primarily, don't blame yourself from anything, please,"
"I won't," usmála jsem se. "But he probably needs you. Don't you wanna go to him? I should already go home anyway," navrhla jsem.
"Don't hurry so much. Before you run away, what about going to a coffee with Georg? He just wrote me he's in Downtown. I'll take you home then," usmál se.
"That'll be great,"
Dojedli jsme a sklidili věci ze stolu. Posbírala jsem si svoje věci, (ne že bych jich měla nějak moc), ustlala po sobě postel a v duchu jsem se loučila s tím úžasným studiem. Možná je to naposled, co jsem tu byla.
...
Tom mi gentlemansky otevřel dveře od auta. Nebudu popírat, že jsem se se v tu chvilku cítila jako královna. Dnes to ale nebylo jeho vymazlené Audi R8, ale jeho druhý auto, který má většinou zaparkovaný tady ve studiu, kdyby něco.
Tom pak ještě hodil dozadu Georgův batoh, kterej si zapomněl ve studiu a prosil Toma, aby mu ho dovezl.
Mezitím jsem zjistila, že na sedadle řidiče byla pohozená kšiltovka, bezpochyby byla Tomova. Nasadila jsem si ji a podívala se do zrcátka. Není to špatný, pomyslela jsem si. Ale jemu to sluší tisíckrát víc.
Když se Tom usadil na místo řidiče okamžitě zmerčil svou bejsku na mojí hlavě.
"Seems I've just caught the thief of caps in the act," pousmál se Tom.
"Oh come on, It would make no sense to steal it from you. You're the one whom the cap suits the most," řekla jsem věcně.
Tom se zasmál: "Right! I allow you solemnly to put the cap on my smart head," poznamenal spokojeně.
"I won't until you say please," přimhouřila jsem oči.
Tom se pousmál a v očích se mu zablesklo. Naklonil se ke mně.
V žilách se mi zvedal adrenalin.
"Please, do it," řekl tlumeným hlasem a přitom se mi díval přímo do očí.
Bylo to tak vyzývavé, že jsem pár vteřin jen tajila dech a jediné, co jsem chtěla, bylo nechat se polapit do té jeho svůdné pasti plné nekonečné vášně. Opravdu se nedivím, že mu holky padají k nohám. Věděla jsem, že mu ale nemůžu a nesmím podlehnout. Ne teď, v této situaci, s tolika nevyřešenými věcmi kolem a s takovým bordelem v hlavě. Cítila jsem, že mi ho něco uvnitř mě zakazuje. Vlastně jsem si ani nebyla jistá, jestli to někdy vůbec bude správné tohohle kluka políbit. A taky jestli vůbec on cítí tu stejnou přitažlivost ke mně. Věděla jsem, že dokud neudělá první krok Tom, já ho neudělám nikdy. Vždyť ho vlastně skoro neznám a vůbec nevím, kolik takových holek jako jsem já momentálně oblbuje. Jak bych měla poznat, že to myslí vážně? Cítila jsem, že mé myšlěnky plynou špatným směrem. Radši jsem je utnula.
"You really know how to do it, don't you. You lecher!" řekla jsem Tomovi s úsměvem a nasadila mu kšiltovku. "Teach me."
Tom se zasmál: "You do not need to be taught in this."
Vítezoslavně jsem se pousmála. Tyhle jeho slova mi značně zvedla ego. Úplně jsem cítila, jak se mi zvedá nosánek nahoru.
Tom to rozjel opět jako nespoutanej frajer a mně se to fakt líbilo. Bylo to nebezpečný, ale zároveň jsem se s ním nebála, protože vyzařoval neskutečnou mírou jistoty, která mě plně přesvědčovala o tom, že jsem v bezpečí.
Chvíli jsem koukala z okna a přemýšlela nad popularitou TH. Pak ze mě mimoděk vylítla otázka:
"Are there actually any fans here in LA? I mean like the crazy ones.,,"
"Sure, why?" kývl Tom. "Are you scared they murder you if they see you with me?" začal se smát.
"I don't understand, what's so funny, Tom!" pokárala jsem Toma. "This is a serious thing!"
"Don't be afraid. You're under my protection," řekl chvástavě.
"And that was supposed to calm me down?" prohlásila jsem drze.
"You bet! Look at those muscles!" Tom mrkl na svoji pravou paži a zatnul svaly. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Hlavně klid, klídek, říkala jsem si v duchu, jsou to jen ruce. Jenom ruce. Kurva. Proč musí být tak sexy?! Do prdele. Tak jo... Znovu jsem se nadechla. Ne, tohle nezvládnu!
Nejhorší na tom bylo, že jsem si byla jistá, že mi to Tom dělá schválně a stoprocentně ví, co to se mnou dělá. Iritovalo mě, že mě a moje myšlenky takhle dokáže ovládat svým neodolatelným tělem, úsměvem a slovy. Nesnášela jsem ho za to. Ne, já nechci být jako ty všechny, co se Tomem nechaly namotat! Mabel, dokaž mu sakra, že ty jsi jiná!
Uvědomila jsem si, že nejspíš zírámna Tomovu paži jako posedlá. Rychle jsem se pokusila o co nejvíc lhostejný výraz: "Well, it's not the worst."
"It's really not!" kasal se Tom. Oba jsme se rozesmáli.
...
Dojeli jsme na kraj centra. Tom asi po deseti minutách našel místo na přeplněném parkovišti. Dost u toho nadával, ale já jsem jsem se aspoň zasmála, protože to jeho vztekaní bylo opravdu k popukání a ještě víc ho štvalo, že se mu směju.
"Tom?" oslovila jsem ho.
"Yeah?" věnoval mi pohled a vypnul motor.
"Doesn't Georg mind that I'll be there with you?" zeptala jsem se vážně. "I mean like... Won't I disturb you in your debates?"
Tom se pousmál: "Sweety," oslovil mě měkce a podíval se mi do očí. Jen co vyslovil to jediné slovo se mi šíleně rozbušilo srdce a můj mozek zpanikařil: Opravdu mi takhle řekl? Můj Bože! Znělo to jako ta nejkrásnější symfonie.
"He will be happy to see some lovely face finally, not just that annoying Kaulitz," dodal Tom a pousmál se. Tím mě dostal úplně.
No nic, tak se zase pěkně uklidníme, mluvila jsem k sobě v duchu. Když jsem vystupovala z auta, a cekala az Tom vezme Georguv batoh ze zadniho sedadla, přemýšlela jsem nad faktem, že čím víc času trávím z Tomem, tím víc se mi líbí. Hlavou mi preěhlo slovo 'zamilovaná', ale to jsem okamžitě zavrhla a přestala jsem o celé věci přemýšlet.
Tom zamkl auto a vyrazili jsme za Georgem. Nevěděla jsem, kam jdeme, takže Tom vedl. Byl to šíleně úžasnej pocit kráčet vedle něj a bavit se s ním, zatímco všichni kolemjdoucí si uvědomují, že já a Tom jdeme spolu. Musím přiznat, že jsem pokukovala po lidech, abych viděla jejich reakce a opravdu jsme potkali několik holek, které na nás zírali. Některé normálně, jiné vražedně. Nedivím se jim. Na jejich místě bych se taky dívala vražedně.
Kousek od parku jsme se potkali s Georgem. Byla jsem ráda, že ho zase vidím. A on vypadal taky potěšeně. Koupili jsme kafe, (přesněji řečeno, Tom se zeptal, jaké chceme, došel je koupit sám a pak mi zakázal mu to zaplatit, protože ho přece nechci vidět nasranýho, takže jsem se nechala pozvat) a šli si sednout do parku.
Bylo krásně a já jsem si to úplně užívala. Povídali jsme si smáli se. Miluju, jak Georg vypráví historky. Dokáže to strašně vtipně podat.
Kluci synchronizovaně vytáhli krabičku cigaret. Tom mi zdvořile nabídl: "You want one?"
"Thanks," vzala jsem si cigaretu. "The bribe is accepted."
"I'm pleasted to do so," smál se Tom.
"It's interesting I've never noticed," poznamenal Georg.
"What?" začala jsem se smát.
"This curmudgeon hates giving his cigarettes to someone," řekl Georg se škodolibým úsměvem a zapálil si.
"I choose only the cool guys to give them my cigars. It's not my fault you don't belong to them, Georg," podotkl Tom zatímco mi připaloval cigaretu. Přitom na mě se sebejistým úsměvem koukal.
Začala jsem se smát: "You must really love each other, don't you?"
Kluci to s úsměvem ironicky popřeli: "Never in a million years."
Jejich popichování bylo naprosto stejné jako ve veškerých rozhovorech Tokio Hotel. Milovala jsem to.
Už tak 10 minut se mi chtělo čůrat, tak jsem se musela kluků trapně zeptat:
"Guys, is there a toilet somewhere?"
"No, you have to go behind that bush," ukázal Tom na malý keříček a mně bylo jasný, že si zase dělá srandu.
"Stop kidding me and tell me!" šťouchla jsem ho do ramena.
Tom mi popsal cestu do nejbližší restaurace. Nabídl mi, jestli nemá jiít semnou, ale řekla jsem mu, že to pravděpodobně zvládnu sama a šla jsem.
Georg s Tomem se zamnou bezeslova dívali.
"You're playing with fire," poznamenal Georg do ticha.
"Yeah, I know," kýval hlavou Tom. "I know."
Georg už mu dál nic neřekl. Věděl, že tou jednou větou Tomovi svůj názor vyjádřil dostatečně.
Neměl tušení, že jsme spolu s Tomem strávili celej večer a vlastně i noc, dá se říct. Ale znal Toma až moc dobře na to, aby nepoznal, že se tady něco děje a začína se to pěkně komplikovat.
Když jsem se vrátila, ještě jsme chvili poseděli a pak jsme se shodli, že máme ještě všichni nějaké povinnosti, tak náš kávový dýchánek ukončíme.
Já a Tom jsme se rozloučili s Georgem a zamířili zpět k Tomovu autu.
"Are you really ok with taking me home? I mean, I can take a bus or something,"
"May, when you get finally somewhere with Tom Kaulitz, you really should learn to exploit the situation properly," poučil mě Tom.
"Well, ok." Nepohrdla jsem jeho nabídkou. "I expect your perfect transport service then."
...
Tom mi znovu otevřel dveře u spolujezdce, já jsem se s usměvným poděkováním posadila na místo.
"Youre welcome," usmál se sladce a zavřel.
Nastoupil a nastartoval: "So here we go. Are you looking forward to be at home?"
"Not really," zkřivila jsem obličej. "But there are a lot of things i have to do so... Yeah."
"At one time I felt the same way. Then I moved," hodil po mně Tom chápavý pohled.
"Thanks for inspiration," usmála jsem se. "Please tell your parents I really apologize for my behavior during the dinner,"
"What?" otočil se na mě Tom pohoršeně, "You have no reason to apologize, trust me." Pousmál se: "But I will say hello to them."
Řekl to tak jistě, že jsem si nedovolila mu odporovat.
"Ok," smála jsem se.
Začalo mi docházet, že to končí. Tom mě veze domů a už ho možná nikdy neuvidím. Možná ani Billa po tom, co se stalo. Bylo mi z toho smutno.
Přemýšlela jsem, jestli mám Billovi po Tomovi něco vzkázat. Věděla jsem totiž, že mu já z vlastní iniciativy psát nebudu, přestože mi s ním bylo tak moc dobře, protože prostě mám svou hrdost.
Nakonec jsem Tomovi neřekla nic.
Tom zastavil kousek od našeho domu. Poděkovala jsem mu za svezení a vystoupila jsem.
"May," oslovil mě Tom. Otočila jsem se zpět k jeho krásné tváři.
"Don't forget your bag," pousmál se a podal mi mou tašku. Když mi ji dával stiskl mi ruku přesně tak, jal to udělal než jsme šli včera spát. Zachvěla jsem se.
"Tom, I had really good time with you. Thanks," řekla jsem mu ještě, usmála jsem se na něj a vychutnávala si ten pohled do jeho krásných čokoládových očí.
"You' re welcome, May" usmál se na mě. "Hope to see ya soon," dodal. Cítila jsem jak se měho vnitřního já zmocňuje šílená radost.
Rozloučili jsme se a já jsem zamířila domů.
 


Capitulation 11. část / A refuge

13. března 2017 v 11:00 | Wea |  Capitulation
Udělalo se mi zle. Srdce mi bušilo tak divoce, jako by mělo každou chvíli puknout. Nemohla jsem dýchat. Bill se na mě bezeslova díval. Nebyl schopný nic říct. Viděla jsem, jak se mu hrnou do očí slzy a jak se chvěje po celém těle. Jakkoli mu to bylo líto, u tu chvíli jsem se na něj nemohla dívat. Odvrátila jsem pohled a chtěla jsem co nejdřív pryč.
"Excuse me," vyhrkla jsem, sebrala svoje věci a vyběhla ven.
"May, wait!" vykřikl Bill a řítil se zamnou.
"Please!" volal, "May, please!"
Nechtěla jsem ho slyšet, nechtěla jsem ho vidět, běžela jsem dál tmou.
"Please, let me explain-"
Než stihnul dokončit tu větu, kterou tak strašně nenávidím (,Nech mě ti to vysvětlit'), prudce jsem se otočila: "You liar!" zakřičela jsem na Billa se slzami v očích. "You lied to me all the time! Stay away from me! Forever!" hlas se mi lámal.
Bill se zastavil, ztrápeným pohledem se na mě díval.
"You liar," zašeptala jsem vysíleně, oči plné slz, s pohledem upřeným do jeho očí. Otočila jsem se a šla jsem vstříc tmě. Zklamaná a prázdná.
...
Bill se za May díval, neschopen slova, celý se třásl a pomalu zapomínal dýchat. Z očí se mu kutálely slzy, jedna za druhou, aniž by si to uvědomoval.
"Bro, are you alright?" přispěchal k němu Tom.
"Bill si rychle otřel slzy: "Yes. I just want to be alone," řekl a šel směrem domů.
Tom tam chvíli stál, na čele se mu objevila zarmoucená vráska. Věděl, že je všechno špatně. He must suffer the consequences and deal with it, pomyslel si. But May doesn't deserve to suffer like this.
Rozběhl se směrem, kterým May odešla.
Po chvíli ji uviděl sedět schoulenou na patníku, celá se třásla.
"May," oslovil mě vlídně.
Leknutím jsem sebou trhla. Ale byla jsem ráda za jeho přítomnost.
"Are you okay?" pšřisedl si ke mě a položil mi ruku kolem ramen.
"You're shaking," konstatoval znepokojeně.
"Tom?"
"Yeah?"
"Why didn't you tell me he had a girlfriend?"
"How could I? Bill didn't tell me anything about you."
"But you knew that, Tom. I know you did."
"Yeah, řekl Tom.


"I did. You're right. But I thought he would behave like a man and end the relationship with Kate before you know it. But he's such a weakling sometimes," řekl mi s lítostí Tom. "Like me," vydechl hořce, tak tiše, že ty dvě slova slyšel jen on sám. "I'm sorry, " dodal.
"What the hell I thought? That for such a perfect star would be an ordinary girl like me good enough? Gosh, I'm so stupid!" položila jsem hlavu do dlaní, po tvářích mi tekly slzy. Byla jsem naštvaná, ale nejvíc na sebe.
Tomovi se na čele znovu objevila jeho zarmoucená vráska.
"You know, Bill is well-known person, but he is just an ordinary boy too. Do not say you are not good enough for him. Maybe he is not good enough for such an attractive girl like you," pousmál se na mě Tom.
Opětovala jsem mu jeho úsměv.
"It's gonna be alright, I promise." otřel jí Tom z tváře slzu. "And stop crying. It tears me to see you like this."
Tomova slova mě trochu uklidnila. Možná to ale bylo spíš to, že jsem věděla, že mu na mě záleží a jeho přítomnost mi byla strašně příjemná. Připadalo mi šíleně paradoxní, že Bill, který byl vyhlášený bezpodmínečnou věrností, citlivostí a upřímností ve vztahu, mi takhle lhal a Tom - notorický děvkař bez špetky ohledu - tu teď vedle mě sedí a sype na mě vlídná slova.
"Don't you wanna go home?" zeptal se mě Tom mile.
Jen to dořekl, vhkly mi znovu slzy do očí, protože jsem věděla, že mě tam čeká jen nepochopení, nespravedlnost a samota.
"Actually to go home is the last thing I wanna do," řekla jsem.
"I have an idea," řekl po chvíli Tom. "What about going to my studio? I will make you a cup of tea, coffee or whatever you want and show you all the instruments and stuff... What do you think?"
"That would be great!" pousmála jsem se.
"So let's go," pobídl mě Tom a zamířil ke svému autu, které měl zaparkované asi 100 metrů od nás.
"Tom, shouldn't you rather go home to spend time with you family?" zeptala jsem se po cestě Toma.
Trochu jsem očekávala nějakou narcistickou narážku na nepostradatelnost jeho osoby, ale nepřišlo to.
"They'll probably survive without me," řekl bez jediného náznaku lítosti nad tím, že tam s nimi nebude.
Nastoupili jsme do auta a Tom se rozjel.
...
Ten minutes later:
"Tom... You said the studio, not a huge luxury apartment with everything needed to make a man happy!" podotkla jsem, když mě Tom provedl studiem. Bylo tam všechno. Dokonce mi ukázal i kostýmy Tokio Hotel, ve kterých vystupují na koncertech.
"Well, it is two in one," pousmál se Tom.
"Rather thousand in one," opravila jsem ho.
Tom se zasmál.
Udělali jsme si čaj a posadili se na gauč v pokoji plném akustických kytar, kde bylo i dost rozsáhlé příslušenství na nahrávání, kterému jsem teda moc nerozumněla.
"Which one do you like?" zeptal se mě Tom a kývl hlavou ke stojanu s kytarami.
"The black one," ukázala jsem na jednu z nich.
Tom ji vzal a podíval se na mě: "Give me a song."
"A song?" zopakovala jsem rozpačitě.
"A song you want me to play for you," pousmál se.
"Übers Ende Der Welt," vyletělo ze mě okamžitě, jelikož je to jedna z mých oblíbených od TH, Nebudu se tajit tím, kolikrát jsem si představovala, jak to Tom asi hraje, kytara v téhle písničcě je prostě úžasná.
"Yeah? Wow," usmál se Tom.

"It's one of my favorites," dodal.
Nepatrně jsem se při jeho slovech zachvěla. "Likewise," kývla jsem.
Tom začal hrát. Už při prvním riffu jsem cítila, jak mi poskočilo srdíčko a zatajil se mi dech. Sledovala jsem, jak Tomovy prsty s neobyčejnou lehkostí bloudí po kytarových pražcích a snažila se potlačit to obrovské šilenství, způsobené tím, co se právě děje - Tom Kaulitz pro mě hraje na kytaru mou oblíbenou píseň od Tokio Hotel. A hraje to kurevsky úžasně!
Vteřinu předtím, než měl začít zpěv jsme si dali s Tomem jakýsi podvědomý signál, že jsem do toho. A oba jsme začali zpívat.
Byly to jedny z nejlepších minut v mém životě.
K mému překvapení měl opravdu příjemný hlas a intonoval výborně. Dokonce se mi zdálo, že naše hlasy k sobě skvěle ladí.
...
"Let's show you some music we are working on right now," řekl Tom a posadil se k notebooku. "This is called Love Who Loves You Back, but it's not done yet," informoval me a pustil mi to.
"This is actually really good," podotkla jsem.
"Thanks, but it seems to me that something's missing..." zamyslí se Tom.
"Well and what about this?" zkusila jsem mu podat pár návrhů na změny.
Tomovi se to líbilo, tak jsme společně udělali pár úprav a znovu to pustili celé. Váím, že bych se neměla moc chválit, ale znělo to opravdu líp a já jsem byla nesmírně pyšná, že jsem měla tu možnost s tím Tomovi pomoct.
"You know what pisses me off the most?" zeptá se mě Tom a hodí po mě zvídavý pohled.
Jeho otázka mě trochu zaskočí, ale pousměju se: "What?"
"When I try unsuccessfully like a freak for hours and hours to create a great song and then you come and make it in 5 seconds like a boss. What do you think about yourself? You just can not do things like this, it hurts my self-confidence!" vzteká se Tom z legrace.
"I actually don't understand where you got such an endless self-confidence when you can not even do the things you are paid for, Tom Kaulitz!" pokárala jsem ho. "And don't you dare to make excuses for a big cock!"
Tom se rozesmál.


"Why not?" směje se.
"Because it's definitely not so incredibly great!"
"Gosh, I love the way you always repay my undue remarks! Serves me right."
Oba se musíme smát.
"Thank you," řekne mi nakonec s potutelným úsměvem, skoro jako by měl něco za lubem.
"For what?" pousmála jsem se.
"You will see," mrkl na mě.
...
Tom se zeptal, jestli mám na něco chuť, tak jsem souhlasila. Odešel do kuchyně a přišel s hromadou chipsů, tyčinek, sušenek a různých dobrot, samozřejmě i čokoládu na moje nervy. Bylo to strašně milé.
"I did not know what would you like, so I brought everything," pousmál se Tom.
Dlouhou chvíli jsme si povídali a já jsem zjistila, že s tímhle člověkem mám společného víc, než mě kdy mohlo napadnout. Od oblíbené barvy až po spaní se zavřenými dveřmi, nemluvě o naprosto stejném smyslu pro humor. Pomalu mi docházelo, že je v něm mnohem víc, než si všichni myslí. Je úplně jiný člověk, než si celý svět myslí.
Tom svůj skutečný charakter schovává za masku egoistického povrchního frajírka, je to asi taková obrana.
Bylo mi jasný, že se mi dostává do hlavy, ale nemohla jsem tomu nijak zabránit.
Zatímco mluvil, sledovala jsem každý rys v jeho symetrickém obličeji. Nemohla jsem nezkontrolovat jeho zmánou pihu, ten malý detail na jeho pravé tváři, který tak dokonale dotvářel jeho osobu. Vždycky jsem tu pihu milovala.
Tom mrkl na hodinky. byla jedna ráno.
"It's getting really late. Which room would you like to sleep in?"
"You let me to sleep here?" podivila jsem se a ucítila jsem nepatrné vzrušení. Spát v luxusním studiu skupiny Tokio Hotel pod dohledem Toma Kaulitze? No, to si nechám líbit, pomyslela jsem si. Najednou jsem si vzpomněla na Billa. Není tohle nefér? Nejsem tak trochu mrcha? Začnu si s Billem a pak tady laškuju s Tomem a hodlám u něj strávit noc, honilo se mi hlavou provinile. Vybavilo se mi, co se mezi mnou a Billem dnes stalo a hned se všechny provinilé pocity z toho, co teď dělám, ztratily. No co, žiju přece jenom jednou, navíc se mezi mnou a Tomem vůbec nic nestalo.
"Of course, I'm not gonna drive you home so late, I'm too lazy for that," zasmál se Tom.
"Of course you are!" rýpla jsem si. "But I forgive you this time, cause sleeping here is quite exciting."
"Quite exciting?! You should realize, that sleeping alone in the house just with me is every girl's dream!" vytahuje se Tom se smíchem.
"Well I don't understand why since you are so insufferably self-centered," šťouchla jsem ho pěstí do ramena a smála jsem se.
...
Bylo tady sedm pokojů na spaní, jeden z nich jsem si teda vybrala.
"This one is actually my favourite, but for today, I'll leave it to you,"
"Ooh! What a tribute!"
"I know," kývl Tom se smíchem. "I'll bring you some pyjamas," řekl Tom a za pár minut byl zpět.
"Can you guess whose is this?" zeptal se mě Tom a podal mi šedé tričko a černé tepláky.
"Yours," vypálila jsem okamžitě bez přemýšlení.
"How do you know? You didn't even look at it!" smál se Tom podiveně.
"But I can smell it," zasměju se. "When you smell your perfume once, it's just impossible not to recognize it any other time, Tom," dodala jsem. "Thank you."
V koupelně jsem se umyla a převlékla do Tomových věcí. Asi vám nemusím říkat, jak strašně užasný pocit je být v Tomovým oblečení.
Hupsla jsem do voňavé a měkké postele. Cítila jsem se tak skvěle, že to ani nejde popsat.
Bylo to hrozně zvláštní, byla jsem tam úplně sama s Tomem, kterému jsem se pravděpodobně líbila, což bylo úplně šíleně vzrušující. Přesto jsem se cítila úplně v bezpečí.
Za malou chvíli se Tom objevil znovu ve dveřích "mého" pokoje a s úsměvem si sedl na okraj postele: "How do you feel?" zeptal se mě jemně.
"I feel great," usmála jsem se na něj.
Tom mi úsměv opětoval.
"Tom, you're much more gentle, than I ever thought."
Tom se na mě díval a pak sklopil pohled s hořkým úsměvem na rtech, jako by se ho to dotklo.
Znejistila jsem: "But that doesn't mean that..." začala jsem, "I didn't mean you're..." a ztrácela slova, "I don't want you to think I ever thought you're heartless-"
"But you did," přerušil mě se stále sklopeným zrakem. Pak ke mně vzhlédl a protkal mě pronikavým pohedem.
"No, I..." nevěděla jsem, co říct.
"I know exactly what everyone thinks about me. Ruthless and vulgar womanizer, that cares just about himself."
"Tom, that's not true."
"Mainy, I saw that you're defensive look and that imaginary brick wall you have built against me. All the time. You don't have to try to convince me, that it isn't true. You're for me so readable," řekl měkce a díval se mi do očí.
Chvíli bylo ticho.
Tomův pohled byl tak hluboký a podmanivý, že jsem se od jeho očí nemohla odtrhnout, přičemž jsem nebyla schopná vnímat nic jiného, než jeho blízkou přítomnost a spalující osobnost.
"How come?" přerušila jsem ticho jemně se srdcem bijícím jako o závod a nespouštěla jsem z Toma oči.
"That is simply something I can't explain," odpověděl mi a pousmál se.
Cítila jsem, jak se začínám třást. Jen jsme se na sebe dívali. Bylo to jako by si mě prohlížel, ale jen v očích. Jakoby se mu líbilo se do nich dívat.
"What?" sklopila jsem pohled, protože už jsem cítila, že se pomalu začínám červenat.
"Nothing, just you're eyes are probably the most gorgeous thing in the world,"
Tímhle mě odrovnal úplně. Nevěděla jsem, jak reagovat. Protože to rozhodně neřekl tónem, jakým by mě sváděl, spíš upřímně a měkce bez jakýchkoli úmyslů. To mě zmátlo ještě víc.


Došlo mi, že něco hodně podobného mi řekl Bill. Na vteřinu jsem chytila melancholickou náladu, ta ale hned přešla, když Tom přerušil ticho a já jsem si znovu uvědomila jeho přítomnost: "Sorry, I didn't mean to embarrass you. It's just... I couldn't help noticing it," pousmál se.
"Well, thank you," řekla jsem nakonec. "This means a lot to me." Hrozně jsem mu chtěla říct, že na něm miluju úplně všechno, ale myslím, že situaci by to vůbec nepomohlo, takže jsem to v sobě udržela.
Tom sjel pohledem na mou dlaň. Pomalu zvedl svou ruku a začal se k ní přibližovat.
Můj Bože, chce mě chytit za ruku! Slyšela jsem srdce tlouct až v uších a to vzrušení bylo nepopsatelně obrovské. Sledovala jsem jeho krásně krojené prsty. Slabě se jimi dotkl mých a já jsem div nezasténala. Jako by mnou v tu chvíli projelo tisíc voltů elektřiny. Zvedla jsem k němu pohled. Stále sledoval naše ruce a pak se po podíval znovu do očí, přitom mi celou dlaň něžně stiskl. Bylo neuvěřitelné jak moc jsem se v tu chvíli cítila s ním spojená.
Začal mě nepatrně hladit svými prsty a já jsem cítila, jak se celý třese.
"We should go to sleep," řekl najednou Tom.

Capitulation 10. část / Perfect dinner

3. října 2016 v 20:50 | Weany |  Capitulation
A half hour later:
"We're done," vydechla jsem a odložila vařečku.
"I can't believe we made it," spráskl Bill nadšeně ruce.
"You mean May made it," opravil ho Tom uštěpačně.
"Yeah, that's exactly what I meant," kývne Bill bez jakékoliv známky uraženosti a otočí se ke mě: "You're amazing, May! Thank you so much!" objal mě Bill vděčně.
"Good job," pohladil ě pak Tom po rameni.
"Easy. Glad I could help you," usmála jsem se. "So now I should go home,"
"Wait," zastavil mě znepokojeně Bill. "Forget about it. I want you to stay."
"You mean like stay for a dinner," ujistím se.
"Yes," kývl Bill.
"With you and your parents," rozesmála jsem se.
"Yes," kývl znovu Bill s naprosto vážnou tváří.
Všechen smích mě hned přešel. Koukala jsem na něj neschopna slova. Pak jsem se podívala na Toma. Ten se mile usmíval a když chytil můj pohled jen dychtivě kývnul. Jsem ráda, že zvládám přítmnst těchhle dvou kluků, natož jejich rodičů! Pocítila jsem sucho v krku. Ne, to nezvládnu, pomyslela jsem si. V žádným případě tady nezůstanu!
"That... is not adequate," snažila jsem se protesovat.
"Bullshit," přerušil mě Tom nekopromisně.
Já a Bill jsme se nad tím pousmáli.
"Exactly. You just stay here," zavelel Bill.
Ještě chvíli mě přemlouvali, až jsem nakonec (i když neochotně) povolila.
"Okay, as you think, guys," řekla jsem. A moje nervy už opravdu začínaly pracovat.
Viděla jsem, že Tom drží v ruce krabičku cigaret.
"Let's have a smoke," zavelela jsem, chytla jsem dvojčata za paže a vlekla je na balkon. Kluci se na sebe s překvapeným úsměvem podívali.
"I didn't know you smoke," řekl podiveně Bill.
Oba dva mi ale nabídli cigaretu ze své krabičky. Oba měli značku Camel. Tom byl ale něco rychlejší, takže jsem si vzala jednu od něj a poděkovala.
"I smoke in only three cases. First - when I'm drunk. Second - when I'm angry or sad," vzala jsem cigaretu do pusy. "And the third -" Tom mi připálil. Potáhla jsem a vyfoukla kouř. "when I'm nervous. And it's right now."
Kluci se zasmáli.
"What makes you nervous?" zeptal se mě Tom a zapálil si.
"You, " ukázala jsem na Toma. Potáhla jsem si z cigarety a ukázala i na Billa: "And you."
Kluci se synchronizovaně zasmáli..
"And last but not least - your parents," dodala jsem.
"Well, you should be afraid," chytil se hned Tom. "They're very majestic royal couple, yeah, we have to practice the bows before they arrive," dodal.


Hodila jsem po Tomovi vražedný pohled, protože ho očividně opravdu baví si ze mě dělat srandu. Ale nakonec jsem se neubránila úsměvu, protože to vlastně bylo celkem k smíchu. Tom totiž neříká nevipné věci.
"Wish I had something to throw in your face, Tom," podotkla jsem zasněně.
Bill vyfoukl kouř z čerstvé zapálené cigarety a zasmál se: "Pity."
"That's so nice," řekl Tom s vděkem.
Bill se podíval na hodinky: "Half hour to go."
Dokouřili jsme a šli dovnitř.
Nakoukla jsem do místnosti s jídelním stolem, kterej chystal Tom. A málem mi spadla brada. Naaraanžoval sklenice, příbory, ubrousky, dekorace, no prostě celý stůl, že to vypadalo úchvatně. Bylo to sladěné a působilo to luxusně, zároveň to nebylo přeplácané. Nikdy by mě nenapadlo, že Tom má takový smysl pro detail.
"Tom, the dining table is awesome," neodpustila jsem si pochvalu.
"I know," naparoval se.
"I know you know," šťouchla jem ho se smíchem do ramena.
...
A half hour later:
Ozval se zvonek. Polilo mě horko; už jsou tady!
"I'm gonna open the door," řekne Tom a zamíří ke dveřím.
Bill zaregistroval mou nervozitu a přistoupil ke mně.
"You have nothing to be afraid of, "pošeptal mi s úsměvem a stiskl mi ruku.
V příští vteřině už se k nám od dveří linuly rozesmáté hlasy.
Tom k nám přikráčel se sympatickou tmavookou dámou s tmavými vlasy spletenými do copu a velkým úsměvem na tváři, která byla nápadně podobná dvojčatům; zejména Billovi. Po jeho levici šel vysoký pán ve středních letech s naušnicí a rockerskou image.
Polkla jsem a nahodila úsměv.
Bill se k nim hned vrhnul a vítal se s nimi. Bylo vidět, že dvojčata mají s rodiči dobrý vztah.
Gordon i Simone na mě už od příchodu pořád zvědavě koukali, já jsem tam stála a usmívala se jak měsíček na hnoju, tak nás Bill představil. Vzal mě za ruku a s úsměvem přitáhl trochu blíž: "This is Mabel, she's gonna spend the dinner time with us."
Tom Billa hned doplnil: "We've met her a few week ago and become quite..." zpomalil a probodl Billa všeříkajícím pohledem: "Good friends."
Bylo vidět, že tím Billa přivedl trochu do rozpaků. No, mě popravdě trochu taky.
Potřásla jsem si s rodiči rukou, pak si odložili věci a všichni jsme zamířili do jídelny.
Samozřejmě hned začalo popichování ohledně slíbené španělské večeře.
Bill vyzval všechny k přípitku, potom aby se posadili. Chtěla jsem jít za ním do kuchyně, pomoct mu se servírováním, ale když viděl, jak se zvedám, vzal mě za ramena a posadil na židli: "Sit down and leave to me," pousmál se na mě.
Za pár minut už ležel na stole předkrm. Bill usedl ke stolu naproti mě a hostina začala.
"I'm really curious," rýpl si do Billa Gordon.
"No wonder," zazubí se Bill.
Pak si začali jeden druhého z legrace dobírat.
Já jsem tam jen tak seděla, tiše pozorovala dění. Pak jsem zachytila Tomův pobavený pohled. Vyloženě si užíval, jak jsem z aktuální situace rozhozená. Střelila jsem to něm vražedným pohledem. Grr, to je ale škodolibec!
Simone si Billa podivně přeměřovala.
"You look too happy for your standards, or is it just a misconception?" pousmála se Simone.
Bill se značně začervenal.
"Well, I dunno, maybe you're right," řekl Bill a věnoval mi letmý pohled.
"That's really good," podotkne spokojeně Simone.
...
15 minutes later:
Samozřejmě jsem se během večeře nevyhnula vyzvídavým otázkám Gordona a Simone, ale byli moc milí.
A hlavně - jídlo vychválili až do nebes. Já s Billem jsme na sebe jen mrkali, když rodiče nemohli uvěřit, že to vážně vařil Bill, a ujišťovali jsme je, že je to pravda.
Bože, ten Bill je blázen, pomyslela jsem si, protože jeho tvrdohlavá honba za vyhranou sázkou byla fakt šílená. A to zastírání před rodičema... jako malej!
Vzala jsem mobil a nenápadně z pod stolu jsem Billovi poslala SMS: Something like that do only and purely madmen like u!
Když si to Bill přečetl, věnoval mi úsměvný pohled.
V zápětí mi přišla odpověď: That's how it is
Pak jsme sklidili ze stolu a všichni si dali kávu - kromě mě, já jsem si vyprosila jahodový džus, protože pít kafe v tak pozdní hodinu mi přijde dost zabijácký.
Zachytila jsem Billův přejivý pohled, a zatímco Tom vyprávěl jakousi historku, stále jsme na sebe s Billem koukali. Pustil svůj hrnek, jehož ouško doteď svíral v prstech, a jemně mě pod stolem chytil za ruku.



Dívali jsme se na sebe a užívali si ten vroucný a upřímný okamžik.
Znenadání na Billa promluvila Simone:
"And what about Kate, Bill? Do you still live with her?"
Cítila jsem jak mě polilo horko. Vytrhla jsem se Billovi ze sevření a přejela pohledem po vřech okolo. Cítila jsem na spáncích svůj zrychlený tep.
Doufala jsem, že tohle se nestalo. I když to nešlo nepoznat, musela jsem se zeptat:
"Who is Kate?"

Capitulation 9. část / Cooking

29. června 2016 v 22:23 | Weany |  Capitulation
"I will guide you throughout the house. Do you want to?" řekl mi milým hlasem Bill. Kývla jsem.
Bill mě hned chytil za ruku a táhl mě po schodech nahoru. Kudy jsme šli, tudy mě informoval, co k čemu je a co je čí.
"And this is my room," otevřel dveře do pokoje a vešli jsme dovnitř.
Jako první mě uhodila do tváře ta vůně. Přejel mi mráz po zádech. Billův parfém.
Pokoj byl moderní, prostorný, všechno tam bylo sladěné. Dovnitř vcházelo světlo několika obrovskými okny, Bill měl ale stažené žaluzie, takže tady bylo spíš přítmí. Celému pokoji vévodila široká postel, která už na pohled vypadala velice měkce. Byla jsem tak zaujatá, že jsem si asi nevšimla, že mě Bill pozoruje.
"So what do you think?" pousmál se a nepřestal mě sledovat.
"I think you're pretty spoiled, boy!" napomenula jsem ho z legrace.
Bill se zasmál: "Well, I don't deny it," připustil.
"Bill, all I wanna do right now is to jump on this gorgeous bed," oznámila jsem mu.
"I'll take care 'bout that," řekl, vzal mě ležérně do náručí a hodil na postel. Fakt byla tak měkká, jak vypadala. Oba jsme se smáli.
"Since when do you abound such strength?" zeptala jsem se ho oprskle.
Bill zvedl obočí: "Since I know you. Cause I have to defend somehow," sedl si ke mně na postel.
"Really?"
Bill kývl: "Yeah, but..." díval se mi zpříma do očí, "I doesn't work very well."
Zase jsem cítila, jak se mi rozbušilo srdce a zatajil dech. Chtěla jsem zase cítit jeho rty a dotýkat se jeho hřejivého těla.
"May, you have the most beautiful eyes I've ever seen," šeptnnul Bill a nepřestával se mi do nich dívat. "I can tell them everything a know the wouldn't betray me."
Tak strašně mě tím odzbrojil, že jsem musela celá roztřesená s rumělcem na tvářích sklopit pohled: "You think so?"
Bill mě něžně chytil za ruku. Vzhlédla jsem na něj s očima otevřenýma dokořán. Bill se na mě pousmál. Položil mě na postel a nahnul se nade mě.
"I don't think so. I'm sure," řekl jistě.
Pohladila jsem ho po tváři. Bill zavřel na okamžik oči.
"Please, don't stop," řekl mi pak a znovu se mi zadíval do očí.
Políbili jsme se. Vzrušeně jem svírala v dlani límec Billovy měkké bavlněné košile a nechávala jsem se pohltit vůní jeho kůže. On mi bloudil dlaní ve vlasech.
Najednou jsem uslyšeli motor auta. Pravděpodobně se zastavilo před domem dvojčat. Oba jsme sebou trhli a myslím, že nás v tu chvíli napadla ta samá věc; rodiče přijeli dřív!
Vyskočili jsme s postele a přiskočili k oknu. Bill se podíval skrz žaluzie: "It seems it's just a postman. Thanks God."


"This startled me a bit," vydechla jsem. "We should rather go cooking, don't you think?"
"Yeah, I'm also a little bit nervous that we can't make it in time," pousmál se Bill.
Tak jsme se pozbírali a pokračovali v krasojízdě. Když jsme procházeli kolem zrcadla na chodbě, Bill se do něj jen koutkem oka podíval, pak se ale zarazil a podíval se znova se značným znepokojením. Vsadím se, že je to kvůli vlasům. Trochu jsem ho v té posteli rozcuchala, takže už neměl vlasy uhlazené dozadu, ale spíš takový číro. Bylo to docela legrační.
"You ruined my hair! What do you think about yourself, you hoyden?" pokáral mě Bill z legrace a polechtal mě.
"It suits you more like this," smála jsem se.
"Sure, like sparrow."
"Or Jack Sparrow."
"I wish."
Když jsme se se dost zasmáli, šli jsme dál. Prošli jsme obývákem, který se mi fakt hodně líbil - měl i krb a ty já miluju.


Dalš dveře vedly zpátky do kuchyně, ale přišli jsme tam druhou stanou, než když jsme tam byli poprvé.
"This house is much bigger than it looks like," řekla jsem obdivně.
"That's what I think," přitakal Bill. "It's mainly caused by effective use of space. The architect was a great guy."
"No doubt," kývla jsem.
Bill zapnul rádio, aby se nám líp vařilo. Vybalili jsme potraviny a nachystali potřebné věci, nádobí... Asi tak po minutě jsem poznala, že Bill bude na vaření totální poleno. U některých věcí nevěděl k čemu se ve vaření používají a dokonce něvěděl kde co v kuchyni má. To bylo doela zábavné. Nevěděla jsem, jestli bude užitečnější, když se bude motat tady v kuchyni nebo když ho posadím ke stolu na zadek a bude se jen dívat (nebo popř. zpívat místo rádia... aspoň by to bylo bez reklam) No, dám mu šanci, pousmála jsem se.
Znovu jsem si prohlédla menu.
"I would start with the flan. It's an easy one and it has to be in a freezer for about two hours so..." přemýšlela jsem nahlas. "Would you make it? I'll start with the gazpacho," navrhla jsem a podívala jsem se na Billa. Vypadal dost vyjeveně.
Došlo mi, že flan je sice hotový rychle, ale není až tak snadný udělat dobře karamel a tak.
"Or you know what? I'll make a flan, you make a gazpacho, okay?" znovu jsem pohlédla na Billa. Myslím, že mu bylo naprosto jedno, co mu přenechám, protože to pro něj bylo úplně všechno španělská vesnice. "C'mon, it's just about mixing things," mrkla jsem na něj.
A tak jsme se do toho pustili. Bill se mě sice ptal na každou blbost (jako třeba jak má krájet cibuli), ale vesměs si vedl docela dobře. Pokaždé když se naše ruce letmo dotkli, usmáli jsme se na sebe. Po chvíli jsem si začala všímat toho, že Bill ty dotyky vyloženě vyhledává. Cítila jsem v sobě vlnu radosti, kterou následovala vlna touhy a lásky. Když se mě svou rozechvělou dlaní dotkl znovu, na moment jsem se musela otočit, zavřít oči a kousnout se do rtu.
...
Bylo to moc fajn, když hráli v rádiu nějakou vypalovačku, tak jsme si i zatrsali.
Když už jsme měli víc než polovinu hotovou, zjistili jsme, že Bill zapomněl koupit krevety. Bill se teda sebral a jel je rychle koupit. Asi minutu po tom, co se za Billem zabouchly dveře, se v kuchyni konečně objevil Tom.
"Oh look! Our Lord finally deigned to honor us with a visit!" zaprovokovala jsem z legrace.
"The Lord came to check you," chytil se hned Tom majestátně a začal se motat kolem kuchyňské linky a prozkoumávat, co už máme hotový. Nervózně jsem ho koutkem oka pozorovala. Ano, jeho přítomnost mě znervózňovala. A to dost. Měla bych se držet dál od té jeho nesnesitelné charismatické aury.
Tom začal od všeho užidbovat, ochutnávat a vrtat.
"Hey! Stop with that nibbling, Tom!" pokárala jsem ho se smíchem a plácla jsem ho přes ruku. Tom se zasmál, sedl s do křesla a mlčky mě pozoroval. Věnovala jsem se přípravě jídla, ale periferně jsem na sobě cítila jeho pohled. Tom se přitom v křesle (který mimochodem nepříjemně vrzalo) točil ze strany na stranu a pohrával si se svým prstýnkem. Fakt mě udivuje, že dokáže být tak neodolatelnej i když jen sedí na zadku a mlčí, pomyslela jsem si, už mě to začíná docela rušit. Koukla jsem se na něj a v tu chvíli mi bylo jasný, že mě tak zneklidňuje naschvál. Provokatér.
"Tom, fuck that your excruciating charism!" procedla jsem mezi zuby. Na Tomově tváři se objevil letmý úsměv.


"It's so disturbing element. A man can not concentrate!" vynadala jsem mu.
Tom se začal smát: "And what am I supposed to do with that?"
"Stop being," oznámila jsem mu.
"You're so cruel," smál se Tom.
"I wish," řekla jsem. "If I were cruel, then I would have already killed ya."
Oba jsme se rozesmáli.
Tom pak vstal a postupně pomalu obešel celou kuchyň a zastavil se přímo zamnou. Nakoukl mi přes rameno a sledoval, jak míchám na pánvičce paellu. Cítila jsem, jak se mi začínají trochu potit ruce. Po chvilce už jsem to nemohla vydržet a pootočila jsem k němu hlavu: "What's so interesting?"
"I wanna taste it."
"No," zakroutila jsem hlavou s úsměvem. "It's not done yet."
"Hey," protestoval. "It's my kitchen," řekl a chytil mě jednou rukou za pas. Ucítila jsem jeho vůni. Kombinace jeho parfému, který byl provokativní, sebevědomý a sexy, s jeho přirozenou vůní byla v takové blízkosti přímo vražedná.
Proboha, já se snad třesu, zjistila jsem s hrůzou, že to semnou něco dělá. Snažila jsem se nedát nic znát. Tom se mě snažil posunout a dostat se k pánvi, já jsem ji ale hrdě bránila. Tom se zaměřil na vařečku, co jsem držela v ruce a chtěl mi ji vytrhnout. Přitom byl ke mě stále blíž, dotýkal se mě víc a víc. Otočila jsem se čelem k němu ve snaze o snazší obranu, ale onse ke mě přitiskl, jednou rukou mi sevřel za zády moje ruce a vačečku mi vzal. Oba jsme se smáli jak pominutí. Najednou se naše pohledy setkali a oběma se nám veselé tváře proměnili ve vážný výraz. Cítila jsem, jak zrychleně dýchám. Dívali jsme se na sebe. Myslím, že on mohl v té chvíli číst v mých očích přesně to, co já v jeho; touhu. Tom se podíval na moje rty a pak zpátky do mých očí. Uvědomila jsem, že se ztrácím v jeho čokoládových očích a čarokrásné vůni stejně tak jako u Billa.

Bill.

Do prdele.

Co to sakra právě dělám?!

Najednou jsem ztuhla. Můj mozek začínal panikařit. Cítila jsem se rozpolcená. Věděla jsem, že tohle je špatný a to hned z několika důvodů, ke kterým patřilo v první řadě to, že Tom je prostě Tom; tzn. prvotřídní lamač srdcí, a taky to, že (pravděpodobně) randím s Billem; tzn. Tomovým jednovaječným dvojčetem. Přesto jsem nebyla schopná odvrátit pohled od Tomových podmannivých očí, které mě v tu chvíli měly ve své moci.
Ozvalo se bouchnutí dvěří. Bill je tady.
Leknutím jsem se vymanila z Tomova sevření. Udělalo se mi zle.
"Keep an eye on the pan. I've gotta to the bathroom," řekla jsem a zamířila do koupelny. Celá roztřesená jsem se tam zamlka.
Cítila jsem, ja se ve mě mísí všechny možné druhy pocitů. Na jednu stranu, jsem na sebe byla hrdá, že jsem Tomovi nepodlehla, na druhou stranu zjištění, že Tom mě přitahuje úplně stejně jako Bill, mě opravdu dohánělo k šílenství a nebyla jsem s to pochopit to. Proč to teda přišlo až teď a ne hned jako s Billem? Nad odpovědí jsem nemusela příliš dlouho přemýšlet, protože jsem věděla, že ji vím. Když jsem začala poslouchat Tokio Hotel, nejdřív se mi strašně líbil Tom. Později, když jsem se dozvídala o kapele víc a víc, jsem si podvědomě Toma prostě zakázala, jelikož už mi začalo být známo, že je děvkař. Tak moje pozornost plynule přešla k Billovi, od té doby byl mým oblíbeným členem kapely on.
A tenhle můj blok (nebo obrana, nevím jak jinak to nazvat) vůči Tomovi trval až to teď. Získal si u mě jakousi důvěru, proto jsem si ho pustila blíž k tělu. Bože, co mám dělat? Bouchla jsem lehce hlavou do zdi a zavřela oči. V duchu jsem si přehrávala ten Tomův pohled.
Najednou mi hlavou probleskla zajímavá myšlenka v souvislosti s tím mě zamrazilo. Když mě přitahuje Bill i Tom, co když je to i naopak? Co když oba dva kluky přitahuju? Proč by se na mě Tom jinak tak díval? Musela jsem se na touhle myšlenkou pousmát, protože se mi v životě nesnilo o tom, že by se o mě prali dvojčata Kaulitzovi.
No, bylo by lepší, dyby se mi to jen zdálo, protože by mi to rozhoddně neulehčilo současnou situaci.
Měla bych si stanovit priority. Teď hned.
Tom ne. Bill ano.
Tak a teď už se jen musím uklidnit a můžu jít zpátky do kuchyně. Hlavně na to nemyslet. Nic se přece nestalo.
...
Když jsem se vrátila, dvojčata pracovala beze mě. Když jim došlo, že se na ně koukám, oba se na mě otočili s úsměvem na rtech. Když jsem je tam tak viděla stát, pocítila jsem šílené nutkátí utéct zase zpátky do koupelny. Ne, nebuď srab, Mabel! rozkázala jsem si v duchu. Musíš tomu čelit.
"How's it going?" zeptala jsem se zamířila k nim.
"Bad," odpověděli kluci jednohlasně.
"Without you bad," dodal Bill.
Podívala jsem se na něj a pak na Toma. Musela jsem se začít smát, protože způsob, jakým Tom míchal paellu byl opravdu k popukání. Myslím, že kuchyň je pro něj ještě větší záhada, než pro Billa.
"Give me that before you hurt yourself," vzala jsem Tomovi se smíchem vařečku. "Does it at least taste good?"
Tom dychtivě přikývl: "Perfect, I must admit," a radši se klidil z kuchyně se slovu, že kdybychom potřebovali něco donést, stačí zavolat. Musím přiznat, že se mi trošku ulevilo, když opustil místnost.
Začala jsem omývat krevety.
Bill mi zezadu položil hlavu na rameno a pozoroval moje počínání. Cítila jsem, jak se chvěju a měla jsem sto chutí mu padnout do náručí. Nebo ho umačkat, protože byl v tu chvíli neskutečně roztomilej a k sežrání.
Vzal mě něžně za pas. Málem jsem vzrušením poskočila.
"We're almost done already, don't we?" pošeptal mi.
Poočku jsem na něj koukla. Usmíval se na mě a trpělivě čekal na odpověď.
"Keep safe distance, mr. smiley. Or I get invaded by your smile," zalaškuju s ním trošku.
Bill se zasmál: "Let's try if it works," lehounce pohladil moji tvář špičkou nosu a pak mi na ni políbil.
Na tváři se mi objevil široký úsměv.
"Heeey, it really works!" řekl sladce a nespouštěl ze mě oči.
"You're distracting me from work, know that?" odehnala jsem Billa od sebe (i dyž jsem se k tomu musela přemlouvat), protože jsme s tím jídlem byli docela ve skluzu a museli jsme ještě prostřít.
"Yes."
"And we need to finish it, know that?"
"Yes."
"Bring me the pepper."
"Yes, sir!" zasalutoval Bill a mrskal pro pepř.
Šašek, pousmála jsem se pro sebe a sledovala zezadu jeho kroky. Ale úžasnej.
...




Capitulation 8. část / First time in their house

21. června 2016 v 9:21 | Weany |  Capitulation
Meanwhile:
Celý zbytek dne jsem na Billa myslela. Až jsem měla pocit, že to snad táta musí poznat. Ale naštěstí nepoznal nic. Nevěděla jsem, jak svoje pocity definovat. Nebyly ani šťastné ani nešťastné. Byly zvláštní. Bylo mi úzko. Měla jsem šílený strach, že táta přijde na to, že jsem mu lhala, že nás s Billem někde viděl nebo něco. A taky mi bylo zle z nejistoty, která mě děsivě naplňovala. Co se to dnes vlastně stalo? Co jsme teď já a Bill? Známí, co se kvůli náhlému kouzlu okamžiku začali líbat? Jak to bude pokračovat? A bude to vůbec nějak pokračovat? Vždyť žije úplně jiným životem, než já. Tokio Hotel se můžou kdykoli rozhodnout, že se vrátí zpět na jeviště popularity...
A navíc můj táta by mě zabil, kdyby zjistil, že s někým chodím. A myslím, že Billův vzhled by jeho názoru asi moc nepřidal... Dělalo se mi zle z pomyšlení, že by táta Billa zavrhnul, kvůli jeho image. Dokážu si živě představit, jakými nadávkami by Billa ponižoval. Chtělo se mi brečet.
Najednou jsem prokoukla sama sebe - já jsem do Billa vážně zamilovaná. Zachvěla jsem se. Řekla bych, že se teď dostávám do dost nebezpečné situace.
27th July, Tuesday afternoon
Od rána až do teď sedím doma na zadku, hlídám Daniella, dívám se na filmy, jím zmrzlinu a čekám až přijde Debbi z práce, aby si řevzala brášku, protože dnes už jsem z něj úplně vyřízená. Každou chvíli kontroluju mobil, jestli mi někdo nevolá.
No tak si to přiznej, Mabel, kárala jsem se v duchu. Čumíš na ten debilní mobil jen proto, že čekáš, až ti zavolá Bill.
A byla to pravda. A taky byla pravda, že nejsem vřízená z Dana, ale z neustálýho přemýšlení nad Billem.
Meanwhile:
Bill právě dokončil hovor se svým nevlastním tátou Gordonem: "Oh shit!" zaklel a hystericky se rozběhl přes celý dům za Tomem, přitom křičel jeho jméno.
"What?" ozval se Tom s klidem z křesla obýváku, kde vedle něj ležela obě psiska; Tomův Bruno a Billův Pumba.
Když k němu Bill doběhl, hned na něj hystericky vybalil: "Parents are coming!"
Tom ho sjel trochu pochybovačným pohledem: "And isn't that rather good news?" zeptal se. Cítil sice z Billa, že má taky velkou radost, že je po měsíci zas uvidí, ale zároveň vypadal dost nervózně a nabuzeně.
"Yeah, but it was dad's birthday a month ago!" řekl Bill už trochu rozčíleně, že Tom stále nechápe.
Podívali se na sebe a Tomovi to konečně došlo.
Před měsícem, když jeli Bill a Tom na pár dní do Německa za rodinou, oslavit 50. narozeniny jejich táty Gordona, si tam Gordon Billa hrozně dobíral, že neumí nic uvařit, že se pořád cpe fast foodem a pizzou, že je rozmazlený restauracemi a pořádný jídlo neuvaří. A Bill, který je odjakživa hodně soutěživý a neústupný, se samozřejmě nechal vyprovokovat tak, že tátovi nakonec slíbil, že až k němu do L.A. s mámou přijede, nachystají mu s Tomem takovou hostinu, že se z toho posere. A aby toho nebylo málo, řekl, že to bude španělská kuchyně, kterou Gordon odjakživa úplně zbožňuje.
Tom se pobaveně uchechtl. Když viděl Billův výraz, prohodil: "Just fuck that, dad's been definitely forgotten about that already," snažil se Billa uklidnit i když věděl, že Bill ze sázky nikdy nevycouvá.
Když se znovu podíval na Billův výraz, kterým se Toma pokoušel zabít, měl Tom co dělat, aby nepropukl s smích. Ale vydržel to.
"He just told me he's looking forward to my ceremonial Spanish dinner!" zvýšil Bill nervózně hlas a začal je přehrabovat v šuplících od stolku v chodbě. "It's clear to him that I won't be able to make it. He makes fun of me."
"So what you're gonna do, huh?" zeptal se Tom pobaveně.
Bill se prudce otočil: "I JUST HAVE TO MAKE THE FUCKING DINNER!" zaječel tak, že se i Pumba trochu vyděsil. Pak vítězoslavně vytáhl nějaký pokrčený papírek a hodil ho po Tomovi. Ten se na něj se zájmem podíval a hned rozeznal Billovo písmo. Bylo tam napsané toto:

Spanish dinner for my adorable daddy
Gazpacho
Paella
Flan
Sangria

Tom se pousmál. Bylo to menu s typickými španělskými jídly. Bill to napsal ještě ten den, co ho Gordon vyhecoval.
"Bill, you can't make even a tea," upozornil Billa pobaveně Tom, že jeho kuchařské schopnosti jsou prostě na bodu nula, ne-li pod ním. "You'll simply never be able to cook these dishes, Bill. Or maybe you will. But it would taste worse than dog shit."
Bill cítil šílený vztek, že je takhle hnusně upřímnej, ale zároveň věděl, že má pravdu. Pár vteřin přemýšlel a pak vytáhl mobil.
"I got an idea," zadíval se na něj a srdce mu divoce tlouklo vzrušením. Chvíli váhal a pak vytočil číslo...
Back to May:
Najednou se obývákem rozeznělo vlezlé zvonění mého telefonu. Okamžitě jsem po něm skočila a hned jsem to chtěla zvednout. V poslední sekundě jsem se zarazila a zatajila dech. Mobil vyzváněl a na displeji svítilo jméno BILL. Se zatajeným dechem jsem chvíli ten mobil hypnotizovala. Srdce jsem slyšela tlouct až v uších a uvnitř jsem ječela radostí.
Když se mi podařilo se trochu uklidnit, hned jsem to zvedla: "Hello?"
"Hi," ozvalo se z mobilu. "Do you think you could do something for me? Right now?"
"Sure, what's going on?"
"I need you to come here and help me with cooking."
"Like really?" zasmála jsem se.
"Yeah, absolutely," řekl Bill a vysvětlil mi, o co vlastně jde.
"Well, okay then."
"Really? You're amazing! I'll come for you by car, okay? I'm there in a minute."
"Okay, see ya."
Fajn, zahodila jsem mobil. Jede se ke Kaulitzům. Nadšením jsem si povyskočila.
Back to Bill & Tom:
Bill se hned po ukončení hovoru rozběhl do koupelny.
Tom ho pomalu následoval, opřel se s pobavením o dveře koupelny a s potutelným úsměvem pozoroval Billa, jak se snaží rychle upravit: "You arranged the assistant?" zeptal se.
Bill ho skrz zrcadlo propíchl pohledem. "Yeah, I'll be back in a moment," řekl pak a spěchal zas ke vchodovým dveřím a tam si začal obouvat boty.
"Let me guess, is it May?" zeptal se Tom.
Bill se začervenal. A děkoval v tu chvíli Bohu, že je k Tomovi otočený zády.
"How did you think of that?" zeptal se Toma trochu rozpačitě.
"She looks like she can cook awesome," mrkl na Billa Tom rýpavě.
"Well, she really do," řekl Bill. "And you, preapare yourself mentally, that you're gonna buy the food, we will need," dodal na oplátku a chystal se zamířit k autu.
"No, you know I hate it," kroutil hlavou Tom.
Bill se otočil: "Well," zamyslel se. "Fine. Let's change it, okay? I'm gonna go to the store and you're gonna drive for May," řekl trochu neochotně.
Tom souhlasil a Bill mu popsal cestu.
Back to May:
Jen co jsem zavěsila, ozvalo se bouchnutí dveří - Debbi se vrátila z práce. Jo! Jde jako na zavolanou, jásala jsem v duchu.
Hned jsem jí s pozdravem vrazila Dannyho do ruky (ne, že bych to dělala ráda, protože Debbi je stokrát horší matka, než bych byla já) a oznámila jsem, že jdu ven.
Ona mi na to nic neřekla, ale zatímco jsem se chystala, ona zkontrolovala, jestli jsem udělala všechno, co jsem měla.
"Wait, Mabel," zastavila mě u dveří, když jsem byla na odchodu. "Where are you going?" zeptala se mě nepříjemně.
"I'm going out," odpověděla jsme a snažila jsem se, aby to znělo míň nepříjemně, než její otázka.
"I know that. You think I'm an idiot or what?" zvýšila na mě trochu hlas. "Where exactly and with whom?"
Netrpělivě jsem klepala nohou a snažila jsem se co nejrychleji vymyslet nějakou přijatelnou lež:
"With my classmates. John is organizing a meeting tonight."
Debbi mě sjede nedůvěřivým pohledem.
"Go," procedila mezi zuby. "Dad's gonna resolve it with ya when you're back, you brat."
Pousmála jsem se: "Okay," popadla jsem svou tašku a vyběhla jsem ven.
Asi za minutu zastavilo u našeho domu krásný Audi R8. Vystoupil z něj starší Kaulitz. Tom.
Docela mě to zarazilo.
"Hello!" řekl na Tom pozdrav a usmál se: "Are you ready to go?" zeptal se a zároveň se omluvil, že mi nedali s Billem vědět, že pro mě přijede Tom.
Kývla jsem: "You bet, let's go."
Nastoupili jsme do auta, který jsem mu ještě předtím náležitě vychválila, protože je fakt dost vymazlený.
Asi minutu po tom, co Tom to auto rozjel, jsem pochopila, že on na silnicích je prostě šílenej, protože je ve svém živlu. Bylo mi úplně jasný, že tohle je jeden ze (zaručených) způsobů, jak si namotává holky. Dokážu si živě představit, že jakmile s ním nějaká do tohohle luxusního sexy auta nastoupí, Tom na ni svůdně mrkne a rozjede to nebezbečně na 100 km/h, musí mu podlehnout. Cítila jsem to jeho charisma všude. A nejhorší na tom je, že Tom si to moc dobře uvědomuje.
"Tom, you drive like an asshole," podotkla jsem po chvíli s tzv. 'poker face' výrazem a snažila jsem se, aby to znělo co nejvíc káravě. Ale prostě jsem si nemohla pomoct a hned na to jsem dodala: "And the only thing I wanna do right now is to scream out of the window:" vyklonila jsem se z okna. "FUCK YA, BITCHES, MY ASS IS SITTING IN TOM'S TANTALIZING CAR! YEEEEEAH!" rozkřikla jsem se nespoutaně. Pak jsem se sokojeně uvelebila zpátky na své pohodlné místo a zavřela okýnko.
Tom se smál: "You're always so naughty kind. I really like that."
"It pleases me," poděkovala jsem mu.
Tom se usmál, vyytáhl z kapsy papírek a podal mi ho. Po přečtení jsem s hrůzou zjistila, že je na něm napsané to španělské menu.
Pro jistotu jsem se zděšeně podívala na Toma, jestli to jako Bill myslí opravdu vážně.
"Yeah," kývl Tom.


Znovu jsem se podívala na to náročný menu: "Like really? Is he crazy or what? What time exactly you said that your parents are supposed to come? Two or three hours?" podívala jsem se znovu na Toma.
Tom se rozesmál a kývnul.
"Bill must be really stubborn, huh?"
Tom znovu kývl: "Yeah, and probably he really believes you."
"Well, that's kinda nice."
"You got quite close to each other, huh?" zeptal se mě Tom tak mezi řeči. "I mean, you and Bill," dodal.
Cítila jsem, že červenám. Co mu mám říct? ptala jsem se sama sebe v duchu. Vždyť já sama nevím, co se to teď mezi mnou a Billem děje.
"Well, yeah. I guess so.
...
Tom zastavil u té krásné vily v Grand Street, kde jsem viděla Billa, když jsme byli s Dannym na procházce. Nevím proč, ale když jsem vystoupila z auta a následovala Toma dovnitř, srdce se mi divoce rozbušilo vzrušením. Bože, já jdu teď vážně k nim domů? pomyslela jsem si, zastavila se a okouzleně jsem visela očima na tom krásném domě.
"May, come on," vytrhl mě ze snění Tom, který už byl několik metrů předemnou.
"Oh, yeah, sorry, I just..." rozběhla jsem se za ním. "Your house is really beautiful."
"Thank you," pousmál se, odemknul dvěře a gentlemansky mě pustil jako první dovnitř.
Když jsem vstoupila dovnitř, okamžitě jsem věděla, že tady nemůže žít prostě nikdo jiný než bratři Kaulitzovi. V tu chvíli jsem byla absolutně přesvědčená, že bych to poznala i kdyby mě sem poslepu přivedl táta a já bych měla hádat, kdo tu žije. Všechno bylo tak strašně nezaměnitelným způsobem jejich. Od uspořádání nábytku přes barvy na stěnách a květiny na stole až po boty, chaoticky rozházené u botníku. Ale nejsilnější byla ta vůně, cítila jsem je v každém nádechu. Připadalo mi, že celý dům je jimi úplně nasáklý. Nasálký jejich rozhovory, zpěvem, křikem, pláčem, smíchem i samotnými náladami. A to jsem stála teprve jen v chodbě. Co asi bude dál?
Bylo to fakt zvláštní, ale musím říct, že zároveň moc vzrušující, protože ty dva kluky od mala prostě miluju.
Hned mi k nohám přiběhli Bruno a Pumba. A pak přišel Bill. Jeho vroucný úsměv, který mi hned věnoval mě jako vždycky úplně odzbrojil a srdce se mi rozbušilo.
"You changed your clothes?" zeptal se Tom pochybně.
"Kinda," přikývl Bill, ale přitom ze mě nespouštěl oči. Pousmála jsem se. Měl na sobě kostkovanou košili a moc mu slušela.
Tom zamířil zvědavě do kuchyně, aby se podíval, co Bill koupil. Hned to začal hlasitě komentovat, ale já jsem to vůbec nevnímala.
Já a Bill jsme stái naproti sobě a hodnou chvíli jsme se na sebe jen koukali. Zamilovaně koukali.
Mezitím se vrátil Tom, čímž nás vyrušil ze snění.
"What about you two here? Let's do something, we don't have much time," řekl Tom a vytáhl si z kapsy od mikiny cigarety. "I'm gonna have a cigarette."
"That's a bit inconsistent, Tom, don't you think?" zasmála jsem se.
Tom se zasmál. "No, it's ok. Because I have to calm down my nerves a bit before all the crazy things happen."
"That's good apologize," kývla jsem.
"Well, I don't think so," pozvedl obočí Bill s úsměvem. "I'll take your bag," nabídl se Bill a následovala jsem kluky do kuchyně.
Pokoj, který následoval hned po chodbě mě odzbrojil nádherným černým křídlem, které bylo jeho dominantou.
"You have to be kidding me!" otevřela jsem pusu údivem, kterou jsem si v zápětí zakryla dlaněmi. "Do you play on it?"
"Sure. My pet," odpověděl mi věcně Tom.
"Tom's pretty good at it, I can tell," přitakal Bill.


"When we have time you can play something together if you want to," dodal Bill.
"Yeah," kývl Tom. "I'll be honored."
"Okay, that'll be fun," souhlasím.
V kuchyni - která byla mimochodem obrovská s dlouhou linkou podél celé místnosti a pultem uprostřed - mi Bill odložil tašku na stůl. Tom odešel si zapálit na balkon.

Capitulation 7. část / Not tonight, Kate

8. dubna 2015 v 13:31 | Wea |  Capitulation
Když jsme s Billem zjistili, že čas šíleně rychle ubíhá - že už je půl druhé odpoledne - vydali jsme se domů. I když jsme oba poměrně dost spěchli, šli jsme pomalu a v klidu.
"What about Tom actually?" zeptala jsem se Billa na jeho charistmatického bratra.
Bill chvilku mlčel a pak z něj vypadlo: "He doesn't talk to me at all since Saturday."
Jeho vráska na čele zračila, jak moc ho to trápí.
Nedokázala jsem zakrýt své překvapení: "Your twin doesn't talk to you?" ujistím se nevěřícně.
"He pissed me off, so I told him that I'm not surprised at all that Ria's broken up with him. And that he's swashbuckler. And he got offended so hard," zakroutil Bill hlavou sklíčeně.
Tohle mi docela vyrazilo dech. Nevěděla jsem, že Tom a Ria se rozešli. Byli spolu taky dlouho...
"They broke up?" ujišťuju se překvapeně.
"Ria has broken up with him a few weeks ago and ehm..." zamyslel se Bill a olízl si rty. "Actually it's all his fault, she ended their relationship, because he got drunk and kissed some foreign girl or what... Maybe it was more than kissing - it certainly wouldn't surprise me - but I dunno, I wasn't there, when it happened. Someone told Ria about it and because it wasn't Tom's first affair, Ria has broken up with him. And since then Tom's very grumpy and whoremonger again."
"It seems he bears it quite badly."
"Yeah, but he should blame himself. Ria was very tolerant, but one day it was too much. I personally would never ever forgive him things, which she did. Sometimes he's so oblivious and insensitive, particularly in relationships."
"Yeah, but I still think he really loved her," podotknu ujištěně.
"He did," kývl Bill.
"Are you gonna apologize to him or something?"
"I will never do that. He made me angry," zapřísáhne se Bill s uraženým výrazem ve tváři.
"I know, but... What about to overcome your stubbornness? One of you have to do that," pousměju se.
Bill se na mě usměje a pak řekne: "Yeah, you're right," připustí. "I'll try it."
...
Bill mě doprovodil až k naší ulici. Dál to nešlo, protože jsem si nemohla dovolit riskovat, že by nás táta spolu viděl.
"I really enjoyed our stroll," pousmál se na mě.
"Me too," kývla jsem na souhlas. Koukali jsme na sebe a věděli jsme, že myslíme oba na tu úžasnou chvíli pod stromem.
Prosím, pojď sem a chyť mě za ruku, pomyslela jsem si. Potřebuju cítit tvůj dotek.
Bill přistoupil blíž ke mně a nesměle sevřel moje prsty ve své dlani. Jakoby mi četl myšlenky.
Dlouhou chvíli jsme se na sebe jen tak usmívali a užívali si okamžik.
"I have to go," přeruším ticho.
"Can I call you?" nespouštěl ze mě oči a stále se usmíval, ale jeho oči byly smutné a prosili mě, abych zůstala.
"Of course you can't!" nesouhlasím ironicky. Oba se zasmějeme.
Pak se do sebe znovu zadíváme. V jeho očích vidím, že by mě chtěl políbit znovu.
Ale oba víme, že na to je tu až moc lidí. Takže se rozloučíme jen slovy, pohladím Pumbu a spěchám domů. Nemůžu si pomoct a tak se ještě dvakrát otočím a Bill tam po celou tu dobu stál a díval se na mě, než zmizím za roh.
...
Jakmile se Billovi ta dívka, která mu připadala tak neskutečně nádherná, ztratila z dohledu, pocítil obrovskou úzkost. Bylo mu hrozně. Bylo mu hrozně. Nevěděl, co má dělat. Bylo mu s May tak hrozně dobře a když jen pomyslel na to jejich líbání, celý se roztřásl. Věděl, že to, co se stalo pod tím stromem, bylo špatné. Ale přesto cítil, že to byla ta nejúžasnější věc, kterou doteď prožil.
Když si vzpomněl, že dnes je vlastně domluvený s Kate, že u ní přespí, začal se mu dělat špatně.
Odemkl auto, posadil Pumbu na zadí sedadlo a nastoupil na místo řidiče. Jeho oči se zastavily na fotce, kde je on a Kate. Má ji přilepenou v autě už skoro půl roku. Nakrčil obočí a hned odvrátil pohled.


Sám sebe přesvědčoval, že se nic neděje, snažil se zachovat klid a nemyslet na nic. Spoléhal na to, že až si popovídá s Kate, všechno se mu vyjasní, bude vědět, co má dělat.
Nasedl do auta a jel nejdřív domů. Chtěl si to nejdřív vyříkat s Tomem, bylo mu jasné, že May měla pravdu - když se Tomovi neomluví on, tak ani jeden. Protože Tom vždycky ustoupil, v každé hádce. Ale Bill věděl, že teď to Tom neudělá.
I když celou cestu domů na May myslel, snažil se ze všech sil přesvědčit svoje myšlenky, že vlastně nedělá nic špatného. A kupodivu mu to pomáhalo. (Alespoň na chvíli.)
Vešel dovnitř, zul se a zamířil do obýváku. Dveře od balkonu byly otevřené. Bill viděl,že Tom se na balkoně opírá o zábradlí, kouká se ven a kouří.
Stoupl si na práh balkonových dveří: "Hey," pozdravil Toma.
Tom se na Billa ohlédl se a bezeslova obrátil zpátky. Vždycky se mě ptá, pomyslel si Bill. Vždycky se mě ptá, kde jsem byl, když jsem mu předtím neřekl, kam jdu. Na jeho čele se objevila lítostivá vráska. Bylo mu jasné, že Tom se ho dnes nezeptá. Dnes mu Bill nestojí ani za podrav.
"Tom," oslovil ho.
Tom se otočil a nátáhl si z cigarety. "What?" zeptal se stroze když vyfukoval kouř.


"Look, I..." začal Bill. "I'm sorry for what I've said. I know it wasn't easy for you to lose Ria. And it's still not. I'm sorry."
Tom se na něj chvíli díval a nakonec řekl: "Also I apologize," omluvil se. "I really provoked too much. I should have control better."
Bratrsky se objali.
"So where have you been the whole day?" zeptal se Tom s úsměvem.
Bill se pousmál. Byl rád, že se ho Tom nakonec zeptal. Radost však hned vystřídala úzkost a dilema. Nemohl Tomovi říct, kde byl. Hrozně chtěl, ale nemohl. Chtěl od něj radu, ale styděl se vůbec vyslovit to, co udělal. Někoik vteřin přemýšlel a nakonec řekl: "I went for a walk with Pumba. I went the way I like the most, you know. And just thinking with a coffee."
Tom na něm na vteřinu spočinul vyzvídavým a nedůvěřivým pohledem. Ale pak hned kývl: "I see."
Billovi bylo úplně jasné, že Tom ví, že je to lež a že se něco stalo. Ale Tom se na nic neptal. Věděl, že až mu to bude chtít Bill říct, tak mu to řekne. Proto se k tomu už dál nevracel.
nechali si dovézt pizzu, podívali se spolu na film a pak se Bill začal pomalu chystat ke Kate.
"Say hi to her," zašklebil se Tom.
"I will," pousmál se Bill a snažil se u toho vypadat přirozeně, ale byl hrozně nervózní.
...
Klíče od Katina domu v roztržitosti zapoměl doma, tak zazvonil. Srdce mu bušilo jako o závod.
Kate otevřela, otočila se na podpatku a spěchala zpátky do obýváku, kde si lakovala nehty. Přitom prohodila: "Hi, ducky. You don't have the keys? I'm applying nail polish now, for God's sake! It's gonna look awful if everyone will disturb me from that."
"Hi, sorry, I'm a bit preoccupied," omluvil se Bill a odložil si věci.
Tak trochu čekal a doufal, že se ho Kate zeptá, co se děje, ale ona nic. Sednul si do obýváku do křesla.
Kate si na pohovce lakovala nehty. "Bill?" oslovila ho Kate. "Kiss me, ducky!" pobídla ho. Bill se pousmál a políbil Kate. Ona ho k sobě přitáhla a začala ho líbat. Pak se na něj pousmála: "I missed you," mrkla na něj.
"Me too," přikývl s úsměvem Bill a snažil se přesvědčit svoje vnitřní já, že mluví pravdu.
"What do you think about my new hair, ducky? Perfect, isn't it? Your stylist is really good, I love her..." začala se Kate rozplývat nad svým novým sestřihem.
Bill, ať se snažil sebevíc, nedokázal vnímat, co mu říká.
"Kate-" začal Bill, ale Kate ho přerušila.
"What? Please, Bill, can you bring me the toast from the kitchen? And make something to eat also for yourself, if you're hungry, I'm totally groggy after today, it was so exhausting day," plácne s sebou Kate na pohovku.
Bill dojde pro toast a sobě udělá mátový čaj, na jídlo teď nemá ani pomyšlení.
"And what made you so exhausted?" zeptal se BIll a podal Kate toast.
"Thanks," pohladila ho po tváři. "You know, I was at the stylist, she made me the hair. Then I went for a lunch with Daisy and Rebecca, And then we'd been shopping till the evening. I'll show you what I've bought later. And-"
"Do you love me, Kate?" přerušil ji Bill.
"Of course, of course, but at first I have to call Rebecca, because I'm afraid I've forgotten my lipstick in her car and I' gonna need it tomorrow. I have to call her," řekla zděšeně Kate ve vteřině se zvedla, vzala mobil a zamířila na balkon, aby měla na hovor soukromí.
"Didn't you say anything about love or something?" otočí se Kate s přimhouřenýma očima.
Bill s úsměvem zakroutil hlavou. Hned jak odešla, položil zoufale hlavu do dlaní.
...
"I'm going to sleep, ok?" zavolal Bill na Kate, když už ležel v posteli a ona byla ještě v koupelně.
"No, wait for me, ducky. I'll be there in a minute and show you what passion is," řekla Kate svůdně.
"You know, Kate, I'm not much at ease tonight ..." vymlouval se Bill.
Kate přišla k němu a začal ho hladit a svádět: "Oh com on, I will help you from that."
"No, Kate, no," kroutil Bill hlavou a sundával ze sebe její ruce. "Don't," řekl vážně.
"Pitty. Okay, As you like. Good night, Bill," políbila ho a zhasla světlo.
"Good night, Katty," popřál jí dobrou noc. Otočil se na bok, zády ke Kate.
Ale nemohl usnout. Minuty ubíhaly a on ležel s očima dokořán a nemohl se donutit ke spánku. Pořád myslel na May, chtěl by být s ní a dotýkat se jí a líbat ji. Otočil se na spící Kate a začal plakat. Slzy si utíral do polštáře.
Přestaň, ty slabochu! káral se v duchu Bill. Musíš s tím přestat! Musíš to zaspat!
S nadějí že to bude ráno lepší vstal, vzal si prášek na spaní, znovu se zachumlal do peřiny a po chvíli konečně usnul.
...

Capitulation 6. / Good morning

28. března 2015 v 18:56 | Weany |  Capitulation
Celou cestu autobusem až domů jsem se usmívala jako idiot. A nemohla jsem přestat. Ještě teď mi srdce buší jako o závod. Je tak úžasnej... Už se nemůžu dočkat, až to řeknu Emily. Zítra už by měla přijet.
26th July, Monday morning
Už v pět ráno jsem se probudila a nemůžu už znova usnout. Převaluju se nervózně z boku na bok a pořád koukám na hodiny. Musím přiznat, že ani přes noc jsem toho moc nenaspala, protože se na dnešní dopoledne šíleně moc těším. Miluju snídaně venku, při východu slunce a vůni moře... ale hlavně se těším na Billa. A na Pumbu. Bože, já se tak šíleně těším.
Zabořím s úsměvem hlavu do peřiny.
Pak kouknu natěšeně na hodiny. Je půl šesté, tak už vstávám. Za hodinu máme s Billem sraz.
Odhrnu závěsy, otevřu ve svém pokoji dokořán dveře na balkon, abych se nadýchala čerstvého vzduchu a pustím hudbu.
Už pomalu svítá.
Začíná se mě zmocňovat hysterie, že nebudu vypadat dost dobře. A tak hned začínám se svým zušlechťováním.
...
Nachystaná, upravená, čistá, decentně namalovaná a navoněná vyrážím s úsměvem na rtech na smluvené místo.
Máme sraz u kostela. Bill říkal, že to na sto procent najdu, že to nejde přehlédnout.
Je to úplně na druhou stranu od našeho domu, směrem od centra. Tam jsem mockrát nebyla, tak jsem zvědavá, kam mě to Bill zatáhne. Zatím se kochám krásnými ranními ulicemi Los Angeles.


Je to rande? Přemýtám v hlavě. Zmocní se mě vzrušení. Na rande s Billem Kaulitzem, to je opravdu dost brutální.
Bože, kdyby táta věděl, že nejdu na biologickou přednášku, ale ven s Billem Kaulitzem, zabil by mě. Cítím, jak se mi začíná svírat žaludek.
Snažila jsem se tátu vypustit z hlavy. Ale ještě víc jsem se z hlavy snažila vypustit skutečnost, že Bill mě šíleně přitahuje a že bych ho strašně chtěla.
Když jsem dorazila na místo, Bill už tam čekal a s někým esemeskoval. Zase jsem cítila, jak se mi zrychluje tep. Fakt mu to sluší. A kolem ruky měl omotané vodítko a na konci něj byl přivázáný Pumbi a očmuchával trávníček u chodníku. To je krásnej pesan!
Bill se rozhlédl a když viděl, že už k němu mířím, strčil s úsměvem mobil do kapsy, vzal Pumbu do náruče a šel mi naproti.
"Hey," řekl mi vesele ještě než ke mě došel.
"Heeey, guys" odpověděla jsem mile a hned jsem si začala hladit Pumbiho. "God, Bill, he's so sweet! Pumbi, you're so awesome!" mazlila jsem se s Billovým pejskem a on mi lízal ruce.
Bill se usmíval: "I think he likes you."


...
Když jsem se Pumbiho dost nabažila, vyrazili jsme s Billem na snídani.
"So you found the right place! I told you so."
"You know, I have good sense of direction."
"It's quite useful in life." usmíval se Bill. "You know, not everyone has it. Ehm." odkašlal si. "For exmple me."
"It's really sad, poor you." politovala jsem ho se smíchem. "But I bet, that in this part of LA you're orienting much better than me," podotkla jsem.
"And that's why we are here. This is the best part of LA, you will see. I'll show ya."
"I hope so." kývnu natěšeně. "Bill? Where are we actually going?" vyzvídám.
Bill se na mě podíval s tajuplným úsměvem: "I'm not gonna tell ya," zakroutil hlavou a zjevně si užíval, že mě takhle může trápit.
"Oh, come on! I need to know!" přemlouvala jsem ho.
"Nope," smál se. "It's a surprise."
"This is not much fair!" směju se.
"And aren't you too much curious? Don't be afraid, you'll see in a moment," mrkl na mě.
"Okay," souhlasím teda. To mrknutí mě dostalo.
O 15 minut později:
"Well. Here we are." řekne Bill a zastaví před pekárnou u pláže.
Je to tady opravdu krásný.
"So we're gonna have breakfast right there?" řeknu nadšeně.
"Yes!" odpoví Bill stejně nadšeně jakou já.
Posadíme se ke stolku venku na terase a Bill mě hned prosí, abych nechala objednávku na něm, že už má vyzkoušené, co je tu nejlepší. Láká mě představa, že bych měla jíst Billovo oblíbené jídlo, tak souhlasím.
Za pět minut už máme na stole nádherně vonící lívanečky s borůvkami, čokoládovou zmrzlinou, čerstvou nešizenou tučnou šlehačkou a mátou na ozdobu. K tomu jahodovovanilový shake.
Vypadá to fakt skvěle. Takže se pustíme do jídla.
Kolem lítají racci a ozařují nás teplé paprsky právě vycházejícího slunce skrz palmy. Je tu slyšet jak mořské vlny naráží na píščitou pláž, na kterou teď máme opravdu krásný výhled. Nedokážu ani popsat, jak úžasně se cítím v Bilově přítomnosti - a opravdu si to užívám.
"This is really awesome!" podotknu.
"When I was here the first time, I had the same thoughts," usměje se Bill. "And I still do actually."
...
Když dojíme, Bill zaplatí - zase jsem se nechala ukecat - a ještě si vezeme dvě kafe s sebou.
Vydáme se dál na procházku a vezmeme to přes pláž.


Bill k sobě zavolá Pubmu, který si běhá kolem navolno a připne mu vodítko. Pak mi ho podá: "Here you are," usměje se.
"May I?" ujistím se nadšeně.
"Sure," kývne Bill. "And I'll relax for a while." zasměje se.
"No, no, no," zakroutím hlavou. "No relaxing. You will chat with me," dělám si legraci a s radostí na chvíli převezmu Pumbiho na vodítku.
Bill se směje: "You're right, it's exhausting activity actually..."
Začínám mít takový pocit, že tohle už je trochu flirtování...
Zamíříme kolem pláže do pro mě úplně nové a krásné Los Angeles. Bill mě vede po pěšince do mírného kopce. Všude stromy, pěšinky, keře a zeleň. Čím výš vystoupáme, tím, krásnější výhled se nám nabízí.


"May, where are you from?" zeptá se mě.
"Here it comes, you revealed me," plácnu si se smíchem rukou o stehno. "And I thought you won't be able to recognize I'm not american."
Bill se směje: "Your behaviour revealed you. I can't help myself, but you're a bit different than americans. I would say you're from Europe."
"You're right," usměju se. "I'm your neighbour actually. I'm from Czech republic."
"Oh, really?" zvolá Bill nadšeně. "I love it! Say something in czech, please!"
"Tell me, what do you like to know,"
"Hm..." zamyslí se Bill. "How to say: I adore ice-cream?''
Zasměju se: "Já zbožňuju zmrzlinu."
"Já sbožnuju zmerlisnu?" snaží se zopakovat Bill.
"No," propuknu v smích. "Not: zmerlisnu, the right is: zmrzlinu. Já zbožňuju zmrzlinu."
"Zmerzlinu." zopakuje Bill se smíchem. "Já sbožnuju zmerzlinu."
"Yeeeah," pochválím ho. "You're pretty good!"
Bill se směje.
"Wait," zastavím se a zamyslím se. "Du sprichst tschechisch sehr gut."
Bill otevře s údivem pusu: "Du kannst deutsch sprechen?"
"Ja, ich lernte deutsch einige Jahren in der schule. Wir musste eine Sprache auswählen. Ich wahlte deutsch aus." vysoukám ze sebe svou pofidérní Němčinou. Bill na mě s potutelným úsměvem kouká. Určitě to musí znít podobně jako když se on snaží mluvit česky.
"Das ist toll!" řekne Bill radostně a začne na mě chrlit jedno německé souvětí za druhým.
Mluví šíleně rychle, myslím, že moje německé jazykové schopnosti Billově naspeedované mluvě v žádném případě nestačí. Já ho brutálně nestíhám.
"Bill?" přeruším ho se smíchem.
"Yeah?" podívá se na mě tázavě.
"I lost myself in your first sentence already," zasměju se. "I learned german language, but it's not that good. You're too speed."
"I'm sorry," směje se. "Let's speak English."
...
Vystoupali jsme až nahoru na kopec. Byla odtamtud vidět celá L.A., byl to fakt krásnej pohled. Myslím, že Billovi se moje nadšení zdálo dost zábavné, protože se docela zajímavě culil.
Široko daleko nikdo nebyl (asi se těm lidem nechce šlapat do kopce), tak jsme si položili kafe na lavičku, pustili Pumbu navolno a chvíli jsme si s ním hráli - házeli mu aport a tak. Každou chvíli jedl trávu, tomu jsem se smála. Bill říká, že má někdy pocit, že mu ta tráva chutná víc, než psí krmení, co mu kupuje.


A pak mě něco napadlo: "Wanna do something liberating?" vyhrkla jsem na Billa nadšeně.
"Sure, go ahead!" kývnul.
"Let's climb on that tree!" ukážu na jeden ze stromů, který mi padnul do oka.
Bill se zasměje: "Like... really?"
"You bet!" řeknu a běžím ke stromu.
Bill mě následuje: "Well, we used to climb on trees quite often with Tom. But it's really long time ago already."
"Yeah, me too. But I'm still doing it." usměju se.
Vylezeme nahoru a sedneme si vedle sebe na jednu velkou větev a zády se opřeme o druhou. Je to docela fajn místo. Chvíli se s Billem rozhlížíme kolem.
"Tell me some secret." šťouchnu pak do Billa s úsměvem.
Bill se pousměje a podívá se dolů: "I'm afraid of heights."
"So I'm actually torturing you right now, huh?" směju se. "Don't worry, I have a claustrophobia. Next time you can take me to the lift."
"That sounds fair," souhlasí Bill se smíchem. Pak se zastaví pohledem na mé levé lopatce: "You have a tattoo?" řekne se zájmem a prohlíží si mou tanečnici.


"Yeah," kývnu. Bill se hned ptá, proč jsem si nechala vytetovat zrovna tanečnici.
Pověděla jsem mu, že jsem tančila závodně skoro 8 let a taky, že od té doby, co jsme se přestěhovali do L.A., to mám zakázané.
"Now I dance only at home... just for myself. But I remember all the dances and all the dance sets I've ever learned. As soon as I hear music, I wanna dance. It just comes from the inside of me," řekla jsem.
"So why have your dad forbade it, if it makes you happy?" zajímal se Bill.
Podívala jsem se do dáli: "It's difficult. Long, boring and difficult..."
Musela bych mu říct, jak to v naší rodině je a to já neříkám moc lidem. A ho vidím popáté v životě. A je to Bill Kaulitz. Myslím, že on to má úplně stejně. Taky o své rodině neříká kde komu.
Ale vidím v jeho pohledu, že si moc dobře pamatuje, že kdykoliv jsme se dotkli tohoto tématu, já jsem to nějak zakecala. A myslím, že by opravdu chtěl vědět proč.
"We have a lot of time," usměje se Bill. "Would you tell me about your family?"
"And would you?" odpovím mu otázkou s pochybami.
"I would if you would," usměje se Bill upřímně.
Jeho přímý pohled ve mně vyvolává pocit obrovské důvěry.
"Okay," opětuju jeho úsmev a začnu s vyprávěním.
Řekla jsem mu, proč jsme se přestěhovali sem, že si můj táta našel Debbie a strašně se změnil. A že mi zakázal tancovat, protože mu tím připomínám svou mámu.
"He's forbade me a lot of things... I can't dance, I can't play the piano at home, cause he finds it annoying, I can't date with boys, I can't even go outside just for my pleasure... He just wants control me wherever I go, he wants me to stay at home, cleaning house all the time, taking care of my brother, going shopping and stuff..." svěřím se Billovi.
"I really can not understand it," kroutí Bill hlavou s upřeným pohledem před sebe. "He keeps you down so hard. How can you stand it? I definitely wouldn't."


"Well, me too. I don't keep his rules very much. Just like now." řeknu.
Bill mě sjede udiveným pohledem: "So you're here in secret?"
Kývnu: "Of course, I'm on a lecture of biology right now. My dad would kill me, if he knew I'm here with you instead."
"I'm so sorry," řekne mi chápavě Bill. "So you and boys..." vyzývá mě nenápadně k pokračování.
"Well, I had had a boyfriend... Before we came here. But it's over and I'm just like... You know, as I think about it, there's quite a lot of guys that I could have if I just wanted to..." zamyslím se a samotnou mě překvapuje, kolik jich vlastně je. Nikdy jsem to nepočítala, až teď. Je jich kolem deseti.
"You don't want to." doplní mě Bill. "Why not?"
"I thought just you will understand," zasměju se. Snažila jsem se tím narazit na to, že Bill vždycky všude říkal, že čeká na tu pravou a tu není zrovna lehké najít.
"I guesss I do," kývne se smíchem.
Ještě chvíli jsme jen tak vtipkovali a pak se Bill rozpovídal o sobě. Že rozvod jeho rodičů ho dost poznamenal, i když mu tehdy bylo jen 7 let. Miluje svou mámu, která jeho a Toma ve všem podporuje a taky mi pověděl, jaké má sláva výhody a nevýhody - z Německa se s Tomem odstěhoval, protože jim někdo z fanoušků vykradl byt. Potřebovali pauzu, nabrat nové síly a získat zpět soukromí. A to jim Los Angeles byla schopná dát.
Po celou dobu, co mi vyprávěl jsem z něho nemohla spustit oči. Z něho a z jeho rtů. A ani jsem se to nesnažila zakrývat, protože jsem věděla, že bych to nezvládla.
I když řekl, že je šťastný, cítila jsem, že ho něco trápí. Ale věděla jsem, že až přijde čas, řekne mi to sám.
...
Slezli jsme opatrně dolů a zůstali stát pod tím stromem.
"This is so untouched place. Is anyone here actually?" rozhlédnu se.
"Nobody's here," řekne Bill jistým klidným hlasem. Vzhlédnu k němu a on se mi podívá do očí: "Just the two of us."
Jen se mlčky topím v jeho nádherných očích a jeho hřejivém pohledu. A najednou si uvědomím, jak blízko mu vlastně jsem. Pár centimetrů. Stojí u mě tak blízko, že srdce cítím tlouct až v uších a zrychluje se mi dech.
Políbil mě.
Jeho rty byly horké a rozechvělé touhou. Cítila jsem, jak mi brní celé tělo a srdce se div nerozskočí. Jediné, co jsem chtěla, bylo líbat ho dál. Dál a dál. Vzhlédla jsem k němu. Byl tak blízko, že jsem cítila, jak se mu chvěje dech a buší srdce. Nepatrně pokrčil obočí s touhou v očích mě k sobě přitáhl.
Začali jsme se vášnivě líbat. Chytila jsem ho kolem krku a hladila ve vlasech a dychtivě jsem opětovala jeho polibky.
Najednou nám do nohou vrazil Pumba a hlasitě vyštěkl. Leknutím jsme se k sobě ještě víc přitiskli. Podívali jsme se dolů na Pumbu a začali se smát.
"Pumbi," pobídl Bill svoje štěně se smíchem.
Oba jsme se k malému buldočkovi sklonili a začali ho hladit.
"You're jealous, huh?" plácám ho s úsměvem po zádech.
Bill se směje: "I guess he do."
...

Kam dál